NÍŽE UVEDENÉ USNESENÍ JE NA STRÁNKÁCH UMÍSTĚNO NA ZÁKLADĚ PŘÍKAZU SOUDU
V TOMTO USNESENÍ UVEDENÉM POD Č. IV.

č. j. 68 Cm 23/2022-165

Usnesení

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl JUDr. Andreou Esterkovou jako samosoudcem v právní věci

navrhovatele:
Bc. Daniel Šimandl, narozený dne 5. 7. 1968
bytem Františka Malíka 994/6, 434 01 Most
zastoupený advokátem Mgr. Janem Pořízkem
sídlem Kováků 554/24, 150 00 Praha 5

za účasti:
Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257
sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most

o určení neplatnosti shromáždění delegátů, o návrhu na nařízení předběžného opatření takto:

  1. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno zdržet se používání stanov schválených usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021.
  2. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno odstranit stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 z internetových stránek www.sbdkrusnohor.cz.
  3. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno zdržet se šíření informací, že stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 byly schváleny, byly přijaty, jsou platné nebo jsou účinné.
  4. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se ídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno umístit toto usnesení na úvodní stranu internetových stránek www.sbdkrusnohor.cz.

Odůvodnění:

  1. Navrhovatel, coby člen družstva Stavební bytové družstvo Krušnohor (dále jen družstvo) se návrhem doručeným podepsanému soudu dne 16. 2. 2022 domáhal vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva konaného dne 30. 12. 2021. Svůj návrh odůvodnil tím, že shromáždění nebylo řádně svoláno, dle navrhovatele bylo svoláno v naprostém utajení. Z důvodu svého zájmu o práci v představenstvu oznámil dne 27. 12. 2021 svou kandidaturu do představenstva prostřednictvím datové schránky, na shromáždění však pozván nebyl. Družstvo tak porušilo právo navrhovatele – právo být volen. Zároveň navrhovatel poukázal na skutečnost, že na shromáždění bylo pozváno málo delegátů a dle jeho názoru tak bylo neusnášeníschopné.
  2. Následným podáním doručeným soudu dne 28. 2. 2022 navrhovatel navrhl vydání předběžného opatření popsaného ve výrokové části tohoto usnesení. Navrhovatel uvedl, resp. doplnil svá tvrzení uvedená v návrhu ve věci samé o tvrzení, že jedním z usnesení přijatých na shromáždění dne 30. 12. 2021 měly být schváleny zcela nové stanovy družstva, které navrhovatel označuje za nicotné s tím, že tyto stanovy navíc k 28. 2. 2022 pozbyly právní účinky. Zakladatelským právním jednáním družstva proto jsou a nikdy jím nepřestaly být předchozí stanovy z roku 2018. Navrhovatel uvedl, že v místnosti, kde se konalo shromáždění, nebyl přítomen notář, který by usnesení shormáždění delegátů o návrhu (nicotných) stanov osvědčil. Dne 28. 2. 2022 uplynulo 60 dnů od hlasování shromáždění delegátů o přijetí stanov. Protože do uvedeného dne nebyl a nemohl být sepsán notářský zápis osvědčující toto usnesení, stanovy pozbyly 28. 2. 2022 ve smyslu § 45 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále jen ZOK) právních účinků. Navrhovatel dále uvedl, že dne 3. 3. 2022 by se mělo konat další jednání shromáždění delegátů. To má na programu přijetí volebního řádu pro volby členů představenstva a kontrolní komise a volebního řádu pro volby delegátů shromáždění delegátů, ten však odporuje účinným stanovám z roku 2018 především účelovým vytvořením volebních obvodů. Ve dnech 4. 3. 2022 - 3. 5. 2022 by se pak měl konat volby delegátů družstva. Pokud však bude družstvo používat (nicotné) stanovy, ať při konání voleb delegátů, nebo i v jiných případech, hrozí mu i jeho členům jasná újma.
  3. Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.
  4. Jistota 10 000 Kč (postačující k zajištění náhrady možné újmy) byla v den podání návrhu u podepsaného soudu složena, takže důvod pro odmítnutí návrhu podle § 75b odst. 2 o.s.ř. nebyl dán.
  5. Podle § 76 odst. 1 o.s.ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (písm. d)) či aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel (písm. e)).
  6. Není-li návrh odmítnut z důvodu uvedeného v ustanovení § 75a nebo § 75b odst. 2 o.s.ř., předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (§ 75c odst. 1 o.s.ř.).
  7. Předběžné opatření je procesním prostředkem pro mimořádný zásah do práv a postavení účastníka. Před jeho případným nařízením musí být proto alespoň osvědčeny potřebné skutkové okolnosti, především tedy existence práva na straně žalobkyně nebo právního vztahu mezi účastníky řízení, naléhavost potřeby k zatímní úpravě. Přitom v rámci řízení o vydání předběžného opatření nelze posuzovat právní základ věci a předjímat rozhodnutí ve věci samé a tedy učinit závěr o hmotných právech a povinnostech účastníků.
  8. V daném případě podal navrhovatel návrh na nařízení předběžného opatření, neboť má za to, že je třeba zatímně upravit poměry mezi účastníky s tím, že je nutné zabránit aplikaci (nicotných) stanov ohrožujících jak práva navrhovatele, tak dalších členů družstva i družstva samotného s důrazem na skutečnost, že ve dnech 4. 3. 2022 - 3. 5. 2022 se mají konat volby delegátů družstva. Pokud by pak při těchto nebo i v jiných případech družstvo užívalo (nicotné) stanovy, hrozí družstvu i jeho členům jasná újma.
  9. Podepsaný soud dospěl k závěru, že je v daném případě s ohledem na znění navrhovaného předběžného opatření, jehož důsledky by se vztahovaly na značné množství osob (členů družstva) i chod družstva samotného, potřebné seznámit družstvo s navrhovaným předběžným opatřením. O uvedeném soud vyrozuměl navrhovatele a zároveň vyzval družstvo, aby se ve stanovené lhůtě k tomuto návrhu vyjádřilo a předložilo soudu notářský zápis osvědčující průběh napadeného shromáždění. Odkázal přitom na rozhodnutí Ústavního soudu, konkrétně nález Pl. ÚS16/09, který v bodu 23 uvedl, že "má-li být předběžným opatřením uložena povinnost, musí mít účastníci řízení možnost ve srovnatelném rozsahu uplatnit před soudem svá tvrzení i námitky ve vztahu k předmětnému návrhu, které se relevantním způsobem promítnou do úvahy soudu ve vztahu k posouzení důvodnosti návrhu." Podepsaný soud pak dále v uvedeném směru odkazuje i na rozhodnutí Ústavního soud z 1. 9. 2016, II. ÚS 1847/16 a zde uvedenou tezi, že: „ Jakkoliv je však dokazování při posuzování nezbytnosti nařízení předběžného opatření omezené, nic to nemění na skutečnosti, že je právem žalovaného vyplývajícím z čl. 38 odst. 2 Listiny, aby se vyjádřil ke skutečnostem uváděným druhou stranou, čemuž odpovídá i povinnost soudů poskytnout žalovanému prostor k přednesení jeho námitek a argumentů. Právo vyjádřit se k prováděným důkazům dle čl. 38 odst. 2 Listiny totiž negarantuje pouze možnost představení svého stanoviska k provedeným důkazům, ale obecně ke všem skutečnostem, tvrzením a úvahám, které jsou předneseny soudu. Takto jde o esenciální právo na slyšení argumentů každé strany a o zajištění příležitosti ovlivnit svými argumenty úvahu soudu, a to též u dílčích částí soudního řízení (k tomu srov. např. H. Baňouch in E. Wagnerová a kol. Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 797).“
  10. Družstvo na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagovalo.
  11. Soud má za to, že potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků byla v daném případě prokázána. Z (prostého) zápisu ze Shromáždění delegátů družstva konaného dne 30. 12. 2021 se podává, že na tomto byly mimo jiné schváleny „Navržené úpravy stanov družstva 2021 s platností od 30. 12. 2021“. Tyto schválené stanovy mimo jiné mění podstatným způsobem úpravu obvodů pro volbu delegátů či úpravu povahy „nebydlících“ členů družstva. Navrhovatel tedy osvědčil konání shromáždění, schválení (mimo jiné) usnesení o přijetí uvedených (upravených) stanov, dále bylo osvědčeno, že tak bylo učiněno v nepřítomnosti notáře. Navrhovatel také osvědčil plánované konání následného shromáždění delegátů dne 3. 3. 2022 a následné konání nových voleb delegátů dle napadených stanov. Předloženými listinami je tak osvědčeno, že družstvo jedná a činí právní úkony na podkladě stanov, které nebyly přijaty v souladu s právní úpravou (§ 659 ost. 2 písm. a) zákona č. 90/2012 o obchodních společnostech a družstvech). Potřeba zatímní úpravy poměrů je tak prokázána a je na místě, neboť byl osvědčen navrhovatelem tvrzený postup družstva a nepříznivý stav z něj vyplývající.
  12. Soud tedy na základě uvedených důvodů dospěl k závěru, že byly osvědčeny skutečnosti rozhodné pro nařízení navrhovaného předběžného opatření.

Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného do 15 dnů od jeho doručení.

Ústí nad Labem 11. března 2022

JUDr. Andrea Esterková v. r. soudkyně

Zpět

Musím platit nájem, když jsem byt stále ještě nezdědil?

Zpět na seznam článků

Ze zpravodaje SBDK - 8/2022

Jsem účastníkem dědického řízení, které se týká i družstevního bytu po mé zemřelé matce. Řízení ale trvá moc dlouho. Proto se ptám: Musím platit nájem, když v bytě ještě nebydlím a s družstvem nemám ani uzavřenou smlouvu o jeho užívání?

Ve vztahu k uvedenému dotazu považuji za nutné předně uvést, že problematika samotného dědického práva je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně v hlavě III. tohoto právního předpisu. Úvodem pak krátce popíšu obecnou úpravu dědického práva, zejména z pohledu dědických titulů a specifik týkajících se vybrané skupiny dědiců.

Z pohledu jednotlivých dědických titulů lze podle § 1476 občanského zákoníku dědit na základě dědické smlouvy, závěti nebo zákona, přičemž není vyloučeno, aby tyto dědické důvody působily vedle sebe. Osobou, která určuje, podle kterého z uvedených titulů se bude dědit, je přitom pouze zůstavitel, který tak musí učinit ještě za svého života, jinak nastane zákonná dědická posloupnost v rámci jednotlivých dědických tříd, které vymezuje občanský zákoník v § 1635 a násl.

Jelikož ve svém dotazu uvádíte, že se dědické řízení týká Vaší matky, upozorňuji na to, že jakožto dítě zůstavitele jste v souladu s § 1642 občanského zákoníku nepominutelným dědicem, kterému náleží z pozůstalosti povinný díl. Zletilému nepominutelnému dědici náleží alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu a u nezletilého nepominutelného dědice jsou to až tři čtvrtiny uvedeného podílu. To však neplatí v případě, že došlo k jeho platnému vydědění.

Pro řízení o pozůstalosti je pak stěžejním rovněž zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, který ve své hlavě III. upravuje právě problematiku řízení o pozůstalosti. V této souvislosti je na místě zmínit to, že rozhodnutí, kterým se potvrzuje nabytí dědictví, má deklaratorní povahu. To zjednodušeně znamená, že se tímto rozhodnutím potvrzuje, kdo a kolik z pozůstalosti bude po zůstaviteli dědit, přičemž platí, že se dědí již okamžikem smrti zůstavitele. Přesto je však, za účelem neomezeného nakládání s pozůstalostí, včetně možnosti uzavření smlouvy o nájmu mezi družstvem a dědicem, nezbytné vyčkat na skončení řízení o pozůstalosti a vydání pravomocného rozhodnutí.

Uvedené však neznamená, že se povinnost hradit nájemné během dědického řízení přeruší a pokračuje až po skončení dědického řízení. Úmrtí původního nájemce totiž nemusí mít vliv na tuto povinnost a nájemné by mělo být nadále hrazeno. Na tuto situaci lze přitom aplikovat § 1701 odst. 1 občanského zákoníku, který stanoví, že dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže to zákon stanoví jinak. Za dluhy zůstavitele, které přecházejí na dědice, jsou přitom dle odborné literatury považovány také dluhy zůstavitele, které měl v době smrti, jakož i dluhy, které mají původ v právních skutečnostech, z nichž by měl plnit zůstavitel, kdyby mu v tom nezabránila jeho smrt. Ve vztahu k položenému dotazu to znamená, že pokud by zůstavitel nezemřel, nájemné by hradil, tudíž by tak měl do potvrzení o nabytí dědictví činit dědic, není-li dále uvedeno jinak.

Právní úprava však bere ohled na možné nepřiměřené zatížení dědiců povinností spravovat pozůstalost a v ustanovení § 1677 občanského zákoníku umožňuje zůstaviteli za jeho života povolat správce pozůstalosti nebo určit vykonavatele závěti. Tyto osoby pak vykonávají tzv. prostou správu, do které lze zařadit také povinnost hradit z pozůstalosti nájemné, aby bylo o majetek postaráno tak, že bude řádně zachován pro dědice. Pokud však zůstavitel za svého života neurčí, kdo bude pozůstalost spravovat, a dědicové této správy nejsou schopni, nabízí se ještě další, ač krajní řešení, a to rozhodnutí soudu, kdo bude pozůstalost spravovat. V takovém případě může soud určit konkrétního dědice anebo jmenovat správcem pozůstalosti třetí osobu, která s tímto musí souhlasit.

Z položeného dotazu dovozuji, že by měl pozůstalost spravovat dědic, tudíž se dále zaměřím na posouzení této situace. Ke správě pozůstalosti dědici již dříve uvedl Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 10. 11. 2000, sp. zn. 24 Cdo 484/2000, že dědicové spravující pozůstalost v období mezi nabytím dědictví, tj. úmrtí zůstavitele, a potvrzením o nabytí dědictví, jsou z právního jednání týkajícího se věcí a majetkových práv z dědictví povinni i oprávněni vůči jiným osobám. Lze proto dědici podílu v bytovém družstvu, se kterým je spojeno právo na uzavření smlouvy o nájmu bytu, doporučit hradit pronajímateli bytu, tj. bytovému družstvu, nájemné stejně, jako by byl k tomu povinen zůstavitel. V opačném případě může narůstat dluh na nájemném, které pak musí nejčastěji dědic po potvrzení nabytí dědictví stejně doplatit. Vzhledem k délce některých dědických řízení lze přitom doporučit nájemné hradit průběžně a v případě většího počtu dědiců se na způsobu úhrady nájemného co nejrychleji domluvit.

S ohledem na uvedené shrnuji, že ačkoli se dědictví nabývá již smrtí zůstavitele, je nutné počkat na potvrzení nabytí dědictví soudem (notářem). V tomto mezidobí je tak nezbytné podrobit správu majetku po zůstaviteli zvláštnímu režimu a dohlédnout, aby byl pro dědice zachován. K tomu slouží správa pozůstalosti, kterou vykonává dědic, nebyl-li povolán správce pozůstalosti nebo určen vykonavatel závěti. Tato osoba pak v nezbytné míře nakládá s aktivy pozůstalosti, ze kterých hradí její pasiva. Ve vztahu k položenému dotazu a za předpokladu, že v bytě nebydlí jiný nájemce, je proto doporučeným postupem, aby nevznikal dluh na nájemném, který pak bude stejně nutné uhradit, nájemné hradit průběžně. Skutečnost, že dosud s dědicem nebyla uzavřena smlouva o nájmu, na tom nic nemění, neboť tato může být s dědicem uzavřena až po potvrzení nabytí družstevního podílu rozhodnutím soudu, přičemž následně by bylo stejně nutné dlužné nájemné doplatit.

Závěrem pouze dodávám, že pokud by snad měl dědic pochybnosti o tom, jestli není pozůstalost předlužena, je na místě zvážit využití institutu odmítnutí dědictví anebo alespoň institutu výhrady soupisu. V případě uplatnění výhrady soupisu totiž dědic nenese povinnost uhradit dluhy zůstavitele neomezeně, ale pouze do výše podílu, který zdědil. Pokud ale dědic podezření o předlužení pozůstalosti nemá, je uplatnění výhrady soupisu zbytečné, neboť by se pouze bezúčelně navyšovaly náklady dědického řízení.

Mgr. Pavol ŠIMON
Advokátní kancelář
Belšán & Partners