NÍŽE UVEDENÉ USNESENÍ JE NA STRÁNKÁCH UMÍSTĚNO NA ZÁKLADĚ PŘÍKAZU SOUDU
V TOMTO USNESENÍ UVEDENÉM POD Č. IV.

č. j. 68 Cm 23/2022-165

Usnesení

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl JUDr. Andreou Esterkovou jako samosoudcem v právní věci

navrhovatele:
Bc. Daniel Šimandl, narozený dne 5. 7. 1968
bytem Františka Malíka 994/6, 434 01 Most
zastoupený advokátem Mgr. Janem Pořízkem
sídlem Kováků 554/24, 150 00 Praha 5

za účasti:
Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257
sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most

o určení neplatnosti shromáždění delegátů, o návrhu na nařízení předběžného opatření takto:

  1. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno zdržet se používání stanov schválených usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021.
  2. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno odstranit stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 z internetových stránek www.sbdkrusnohor.cz.
  3. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno zdržet se šíření informací, že stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 byly schváleny, byly přijaty, jsou platné nebo jsou účinné.
  4. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se ídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno umístit toto usnesení na úvodní stranu internetových stránek www.sbdkrusnohor.cz.

Odůvodnění:

  1. Navrhovatel, coby člen družstva Stavební bytové družstvo Krušnohor (dále jen družstvo) se návrhem doručeným podepsanému soudu dne 16. 2. 2022 domáhal vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva konaného dne 30. 12. 2021. Svůj návrh odůvodnil tím, že shromáždění nebylo řádně svoláno, dle navrhovatele bylo svoláno v naprostém utajení. Z důvodu svého zájmu o práci v představenstvu oznámil dne 27. 12. 2021 svou kandidaturu do představenstva prostřednictvím datové schránky, na shromáždění však pozván nebyl. Družstvo tak porušilo právo navrhovatele – právo být volen. Zároveň navrhovatel poukázal na skutečnost, že na shromáždění bylo pozváno málo delegátů a dle jeho názoru tak bylo neusnášeníschopné.
  2. Následným podáním doručeným soudu dne 28. 2. 2022 navrhovatel navrhl vydání předběžného opatření popsaného ve výrokové části tohoto usnesení. Navrhovatel uvedl, resp. doplnil svá tvrzení uvedená v návrhu ve věci samé o tvrzení, že jedním z usnesení přijatých na shromáždění dne 30. 12. 2021 měly být schváleny zcela nové stanovy družstva, které navrhovatel označuje za nicotné s tím, že tyto stanovy navíc k 28. 2. 2022 pozbyly právní účinky. Zakladatelským právním jednáním družstva proto jsou a nikdy jím nepřestaly být předchozí stanovy z roku 2018. Navrhovatel uvedl, že v místnosti, kde se konalo shromáždění, nebyl přítomen notář, který by usnesení shormáždění delegátů o návrhu (nicotných) stanov osvědčil. Dne 28. 2. 2022 uplynulo 60 dnů od hlasování shromáždění delegátů o přijetí stanov. Protože do uvedeného dne nebyl a nemohl být sepsán notářský zápis osvědčující toto usnesení, stanovy pozbyly 28. 2. 2022 ve smyslu § 45 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále jen ZOK) právních účinků. Navrhovatel dále uvedl, že dne 3. 3. 2022 by se mělo konat další jednání shromáždění delegátů. To má na programu přijetí volebního řádu pro volby členů představenstva a kontrolní komise a volebního řádu pro volby delegátů shromáždění delegátů, ten však odporuje účinným stanovám z roku 2018 především účelovým vytvořením volebních obvodů. Ve dnech 4. 3. 2022 - 3. 5. 2022 by se pak měl konat volby delegátů družstva. Pokud však bude družstvo používat (nicotné) stanovy, ať při konání voleb delegátů, nebo i v jiných případech, hrozí mu i jeho členům jasná újma.
  3. Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.
  4. Jistota 10 000 Kč (postačující k zajištění náhrady možné újmy) byla v den podání návrhu u podepsaného soudu složena, takže důvod pro odmítnutí návrhu podle § 75b odst. 2 o.s.ř. nebyl dán.
  5. Podle § 76 odst. 1 o.s.ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (písm. d)) či aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel (písm. e)).
  6. Není-li návrh odmítnut z důvodu uvedeného v ustanovení § 75a nebo § 75b odst. 2 o.s.ř., předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (§ 75c odst. 1 o.s.ř.).
  7. Předběžné opatření je procesním prostředkem pro mimořádný zásah do práv a postavení účastníka. Před jeho případným nařízením musí být proto alespoň osvědčeny potřebné skutkové okolnosti, především tedy existence práva na straně žalobkyně nebo právního vztahu mezi účastníky řízení, naléhavost potřeby k zatímní úpravě. Přitom v rámci řízení o vydání předběžného opatření nelze posuzovat právní základ věci a předjímat rozhodnutí ve věci samé a tedy učinit závěr o hmotných právech a povinnostech účastníků.
  8. V daném případě podal navrhovatel návrh na nařízení předběžného opatření, neboť má za to, že je třeba zatímně upravit poměry mezi účastníky s tím, že je nutné zabránit aplikaci (nicotných) stanov ohrožujících jak práva navrhovatele, tak dalších členů družstva i družstva samotného s důrazem na skutečnost, že ve dnech 4. 3. 2022 - 3. 5. 2022 se mají konat volby delegátů družstva. Pokud by pak při těchto nebo i v jiných případech družstvo užívalo (nicotné) stanovy, hrozí družstvu i jeho členům jasná újma.
  9. Podepsaný soud dospěl k závěru, že je v daném případě s ohledem na znění navrhovaného předběžného opatření, jehož důsledky by se vztahovaly na značné množství osob (členů družstva) i chod družstva samotného, potřebné seznámit družstvo s navrhovaným předběžným opatřením. O uvedeném soud vyrozuměl navrhovatele a zároveň vyzval družstvo, aby se ve stanovené lhůtě k tomuto návrhu vyjádřilo a předložilo soudu notářský zápis osvědčující průběh napadeného shromáždění. Odkázal přitom na rozhodnutí Ústavního soudu, konkrétně nález Pl. ÚS16/09, který v bodu 23 uvedl, že "má-li být předběžným opatřením uložena povinnost, musí mít účastníci řízení možnost ve srovnatelném rozsahu uplatnit před soudem svá tvrzení i námitky ve vztahu k předmětnému návrhu, které se relevantním způsobem promítnou do úvahy soudu ve vztahu k posouzení důvodnosti návrhu." Podepsaný soud pak dále v uvedeném směru odkazuje i na rozhodnutí Ústavního soud z 1. 9. 2016, II. ÚS 1847/16 a zde uvedenou tezi, že: „ Jakkoliv je však dokazování při posuzování nezbytnosti nařízení předběžného opatření omezené, nic to nemění na skutečnosti, že je právem žalovaného vyplývajícím z čl. 38 odst. 2 Listiny, aby se vyjádřil ke skutečnostem uváděným druhou stranou, čemuž odpovídá i povinnost soudů poskytnout žalovanému prostor k přednesení jeho námitek a argumentů. Právo vyjádřit se k prováděným důkazům dle čl. 38 odst. 2 Listiny totiž negarantuje pouze možnost představení svého stanoviska k provedeným důkazům, ale obecně ke všem skutečnostem, tvrzením a úvahám, které jsou předneseny soudu. Takto jde o esenciální právo na slyšení argumentů každé strany a o zajištění příležitosti ovlivnit svými argumenty úvahu soudu, a to též u dílčích částí soudního řízení (k tomu srov. např. H. Baňouch in E. Wagnerová a kol. Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 797).“
  10. Družstvo na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagovalo.
  11. Soud má za to, že potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků byla v daném případě prokázána. Z (prostého) zápisu ze Shromáždění delegátů družstva konaného dne 30. 12. 2021 se podává, že na tomto byly mimo jiné schváleny „Navržené úpravy stanov družstva 2021 s platností od 30. 12. 2021“. Tyto schválené stanovy mimo jiné mění podstatným způsobem úpravu obvodů pro volbu delegátů či úpravu povahy „nebydlících“ členů družstva. Navrhovatel tedy osvědčil konání shromáždění, schválení (mimo jiné) usnesení o přijetí uvedených (upravených) stanov, dále bylo osvědčeno, že tak bylo učiněno v nepřítomnosti notáře. Navrhovatel také osvědčil plánované konání následného shromáždění delegátů dne 3. 3. 2022 a následné konání nových voleb delegátů dle napadených stanov. Předloženými listinami je tak osvědčeno, že družstvo jedná a činí právní úkony na podkladě stanov, které nebyly přijaty v souladu s právní úpravou (§ 659 ost. 2 písm. a) zákona č. 90/2012 o obchodních společnostech a družstvech). Potřeba zatímní úpravy poměrů je tak prokázána a je na místě, neboť byl osvědčen navrhovatelem tvrzený postup družstva a nepříznivý stav z něj vyplývající.
  12. Soud tedy na základě uvedených důvodů dospěl k závěru, že byly osvědčeny skutečnosti rozhodné pro nařízení navrhovaného předběžného opatření.

Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného do 15 dnů od jeho doručení.

Ústí nad Labem 11. března 2022

JUDr. Andrea Esterková v. r. soudkyně

Zpět

Jak je to se zimní údržbou chodníků?

Zpět na seznam článků

Ze zpravodaje SBDK - 1/2023

Kdo zodpovídá za zimní údržbu chodníků? A jak má péče o chodníky v zimě vůbec vypadat?

R. M., Most

Ačkoli se může jevit, že je odpověď na položený dotaz jednoznačná, nemusí tomu tak být vždy.

Úvodem lze konstatovat, že právní úprava neobsahuje výslovnou definici chodníku a také přímo nestanovuje jak a kdy přesně provádět zimní údržbu chodníků. Abych ale správně odpověděl na položený dotaz, je nutné se na věc podívat z opačného konce, a to z pohledu odpovědnosti za případné úrazy na neudržovaném a neupraveném chodníku. Současně upozorňuji, že se zaměřím zejména na situace spojené s neodhrnutým sněhem a neposypáním chodníku v obci solí.

Podle § 27 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích (č. 13/1997 Sb.) obecně platí, že „za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice“ odpovídá vlastník této komunikace „pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.“ Je tedy nezbytné určit, kdo se považuje za vlastníka dané komunikace. Obecně je veřejností interpretováno, že za takového vlastníka se bez dalšího považuje obec. Nemusí tomu tak ale být vždy.

Jak jsem již zmiňoval výše, chodník není v zákoně definován, avšak s tím se vypořádal Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 11. 9. 2013, sp. zn. 1 As 76/2013-27. V tomto rozhodnutí soud konstatoval, že nepovažuje za nezbytné definovat všechny pojmy v zákoně a je naprosto postačující, když je z běžné mluvy zřejmé, co se tím pojmem rozumí. K definici chodníků pak soud uvedl, že se jedná o „část ulice nebo silnice určená pro pěší, zřetelně oddělená od ostatní komunikace (zpravidla vyvýšeným obrubníkem), která často lemuje zástavbu, resp. oplocení pozemku, na straně jedné a ostatní komunikaci na straně druhé.“

Když se pak vrátím k tomu, kdo vlastně je považován za vlastníka chodníku odpovědného za jeho zimní údržbu, je zapotřebí ještě upozornit na to, že dle zákona může být chodník: (i) samostatnou místní komunikací, (ii) součástí místní komunikace, k níž přiléhá, anebo (iii) účelovou komunikací. V případě prvních dvou pak lze vesměs pro zjednodušení konstatovat, že za jejich údržbu odpovídá obec. Vlastníky účelových komunikací jsou ale fyzické či právnické osoby, které by tedy měly provádět jejich údržbu. Na rozdíl od předchozích dvou je pak odpovědnost vlastníka účelové komunikace upravena v občanském zákoníku (č. 89/2012 Sb.).

S ohledem na již uvedené tak lze uzavřít, že ve smyslu výše citovaného ustanovení zákona o pozemních komunikacích je za vlastníka chodníků považována obec, avšak to jenom v případě, že se nejedná o účelovou komunikaci (slouží pro spojení nemovitostí pro potřeby vlastníků nebo pro přístup k ostatním pozemním komunikacím apod.). Jedná-li se o tyto chodníky, jiné přístupové chodníky k bytovým domům nebo chodníky na pozemku soukromých osob, je zimní údržba v režii těchto osob.

Za zimní údržbu chodníků, které jsou součástí pozemních komunikací, tedy nese odpovědnost obec, nejedná-li se o část obce, kde je vyhláškou stanoveno, že se chodník v zimě neudržuje a toto je řádně označeno. V případě účelových komunikací a chodníků sloužících k přístupu do nemovitostí nebo chodníků na soukromém pozemku pak nese odpovědnost za jejich údržbu vlastník nebo vlastník dotčených nemovitostí, k nimž přiléhají, což je zpravidla u bytových domů bytové družstvo nebo společenství vlastníků jednotek.

To, jak by měla samotná zimní údržba vypadat, však opět právní řád České republiky jasně nespecifikuje a předpokládá se, že běžně je společnost schopna odhadnout, kdy je nutné zimní údržbu provést. Prostě by se měla osoba odpovědná za zimní údržbu chodníku chovat tak, aby jinému nevznikla újma. Nemělo by ale být obecně uzavřeno, že kdykoli není chodník řádně uklizen a někdo na něm upadne, je to odpovědností vlastníka, který má nahradit vzniklou újmu.

Samozřejmě, že pokud v průběhu dne napadne sníh, mělo by na to být přiměřeně reagováno a alespoň chodník posypat solí, ideálně pak z chodníku sníh odhrnout. Začne-li padat sníh o půlnoci, nelze očekávat, že toto někdo bude neprodleně řešit. Chodci, stejně jako řidiči na silnici, mají přizpůsobit svůj pohyb po chodnících tak, aby si nezpůsobili újmu. Neplatí tedy, že kdykoli upadnu na neuklizeném chodníku, vlastník mi újmu nahradí. V takových případech se také přihlíží k tomu, jestli se choval chodec přiměřeně, jakou měl obuv, nebo jestli nebyl pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek. Není pak vyloučeno, že mu odpovědná osoba nebo obec nebude povinna tuto újmu nahradit vůbec.

S výše uvedeným se pak pojí také problematika padajících rampouchů a sněhu ze střech. Za údržbu střechy v takových případech opět odpovídá vlastník dotčené nemovitosti.

Závěrem tedy shrnuji, že to, kdo odpovídá za zimní údržbu, závisí od toho, kde se chodník nachází, tj. zda je to klasický chodník nebo spíš přístupový chodník sloužící vlastníkům nemovitosti k přístupu do ní. U „klasických obecních chodníků“ pak zpravidla provádí zimní údržbu obec. U, zjednodušeně řečeno, „vedlejších chodníků“ sloužících k přístupu do nemovitosti nebo spojení nemovitosti s „klasickým chodníkem“ pak má většinou zimní údržbu provádět jejich vlastník nebo vlastník nemovitostí, k nimž přístup chodník zajišťuje.

Samotná zimní údržba chodníků by měla probíhat v nezbytně nutné míře, ale rozhodně by alespoň v určité míře probíhat měla, není-li obcí stanoveno jinak. Pokud se týká rozsahu zimní údržby, ta by měla probíhat do té míry, aby v důsledku špatného stavu chodníku nevznikaly pro chodce nebezpečné situace, kterým mohlo být řádnou údržbou zabráněno. Lze tak doporučit preventivně chodník posypat solí, a když v průběhu dne napadne sníh, tento odhrnout. Pamatujte ale také na to, že je vždy zapotřebí svůj pohyb na chodníku přizpůsobit jeho stavu tak, abychom si svým ledabylým chováním tuto újmu nepřivodili sami, a to i když na chodníku ještě zimní údržba nebyla provedena.

Mgr. Pavol ŠIMON
Belšán & Partners,
advokátní kancelář