NÍŽE UVEDENÉ USNESENÍ JE NA STRÁNKÁCH UMÍSTĚNO NA ZÁKLADĚ PŘÍKAZU SOUDU
V TOMTO USNESENÍ UVEDENÉM POD Č. IV.

č. j. 68 Cm 23/2022-165

Usnesení

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl JUDr. Andreou Esterkovou jako samosoudcem v právní věci

navrhovatele:
Bc. Daniel Šimandl, narozený dne 5. 7. 1968
bytem Františka Malíka 994/6, 434 01 Most
zastoupený advokátem Mgr. Janem Pořízkem
sídlem Kováků 554/24, 150 00 Praha 5

za účasti:
Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257
sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most

o určení neplatnosti shromáždění delegátů, o návrhu na nařízení předběžného opatření takto:

  1. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno zdržet se používání stanov schválených usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021.
  2. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno odstranit stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 z internetových stránek www.sbdkrusnohor.cz.
  3. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno zdržet se šíření informací, že stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 byly schváleny, byly přijaty, jsou platné nebo jsou účinné.
  4. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se ídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno umístit toto usnesení na úvodní stranu internetových stránek www.sbdkrusnohor.cz.

Odůvodnění:

  1. Navrhovatel, coby člen družstva Stavební bytové družstvo Krušnohor (dále jen družstvo) se návrhem doručeným podepsanému soudu dne 16. 2. 2022 domáhal vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva konaného dne 30. 12. 2021. Svůj návrh odůvodnil tím, že shromáždění nebylo řádně svoláno, dle navrhovatele bylo svoláno v naprostém utajení. Z důvodu svého zájmu o práci v představenstvu oznámil dne 27. 12. 2021 svou kandidaturu do představenstva prostřednictvím datové schránky, na shromáždění však pozván nebyl. Družstvo tak porušilo právo navrhovatele – právo být volen. Zároveň navrhovatel poukázal na skutečnost, že na shromáždění bylo pozváno málo delegátů a dle jeho názoru tak bylo neusnášeníschopné.
  2. Následným podáním doručeným soudu dne 28. 2. 2022 navrhovatel navrhl vydání předběžného opatření popsaného ve výrokové části tohoto usnesení. Navrhovatel uvedl, resp. doplnil svá tvrzení uvedená v návrhu ve věci samé o tvrzení, že jedním z usnesení přijatých na shromáždění dne 30. 12. 2021 měly být schváleny zcela nové stanovy družstva, které navrhovatel označuje za nicotné s tím, že tyto stanovy navíc k 28. 2. 2022 pozbyly právní účinky. Zakladatelským právním jednáním družstva proto jsou a nikdy jím nepřestaly být předchozí stanovy z roku 2018. Navrhovatel uvedl, že v místnosti, kde se konalo shromáždění, nebyl přítomen notář, který by usnesení shormáždění delegátů o návrhu (nicotných) stanov osvědčil. Dne 28. 2. 2022 uplynulo 60 dnů od hlasování shromáždění delegátů o přijetí stanov. Protože do uvedeného dne nebyl a nemohl být sepsán notářský zápis osvědčující toto usnesení, stanovy pozbyly 28. 2. 2022 ve smyslu § 45 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále jen ZOK) právních účinků. Navrhovatel dále uvedl, že dne 3. 3. 2022 by se mělo konat další jednání shromáždění delegátů. To má na programu přijetí volebního řádu pro volby členů představenstva a kontrolní komise a volebního řádu pro volby delegátů shromáždění delegátů, ten však odporuje účinným stanovám z roku 2018 především účelovým vytvořením volebních obvodů. Ve dnech 4. 3. 2022 - 3. 5. 2022 by se pak měl konat volby delegátů družstva. Pokud však bude družstvo používat (nicotné) stanovy, ať při konání voleb delegátů, nebo i v jiných případech, hrozí mu i jeho členům jasná újma.
  3. Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.
  4. Jistota 10 000 Kč (postačující k zajištění náhrady možné újmy) byla v den podání návrhu u podepsaného soudu složena, takže důvod pro odmítnutí návrhu podle § 75b odst. 2 o.s.ř. nebyl dán.
  5. Podle § 76 odst. 1 o.s.ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (písm. d)) či aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel (písm. e)).
  6. Není-li návrh odmítnut z důvodu uvedeného v ustanovení § 75a nebo § 75b odst. 2 o.s.ř., předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (§ 75c odst. 1 o.s.ř.).
  7. Předběžné opatření je procesním prostředkem pro mimořádný zásah do práv a postavení účastníka. Před jeho případným nařízením musí být proto alespoň osvědčeny potřebné skutkové okolnosti, především tedy existence práva na straně žalobkyně nebo právního vztahu mezi účastníky řízení, naléhavost potřeby k zatímní úpravě. Přitom v rámci řízení o vydání předběžného opatření nelze posuzovat právní základ věci a předjímat rozhodnutí ve věci samé a tedy učinit závěr o hmotných právech a povinnostech účastníků.
  8. V daném případě podal navrhovatel návrh na nařízení předběžného opatření, neboť má za to, že je třeba zatímně upravit poměry mezi účastníky s tím, že je nutné zabránit aplikaci (nicotných) stanov ohrožujících jak práva navrhovatele, tak dalších členů družstva i družstva samotného s důrazem na skutečnost, že ve dnech 4. 3. 2022 - 3. 5. 2022 se mají konat volby delegátů družstva. Pokud by pak při těchto nebo i v jiných případech družstvo užívalo (nicotné) stanovy, hrozí družstvu i jeho členům jasná újma.
  9. Podepsaný soud dospěl k závěru, že je v daném případě s ohledem na znění navrhovaného předběžného opatření, jehož důsledky by se vztahovaly na značné množství osob (členů družstva) i chod družstva samotného, potřebné seznámit družstvo s navrhovaným předběžným opatřením. O uvedeném soud vyrozuměl navrhovatele a zároveň vyzval družstvo, aby se ve stanovené lhůtě k tomuto návrhu vyjádřilo a předložilo soudu notářský zápis osvědčující průběh napadeného shromáždění. Odkázal přitom na rozhodnutí Ústavního soudu, konkrétně nález Pl. ÚS16/09, který v bodu 23 uvedl, že "má-li být předběžným opatřením uložena povinnost, musí mít účastníci řízení možnost ve srovnatelném rozsahu uplatnit před soudem svá tvrzení i námitky ve vztahu k předmětnému návrhu, které se relevantním způsobem promítnou do úvahy soudu ve vztahu k posouzení důvodnosti návrhu." Podepsaný soud pak dále v uvedeném směru odkazuje i na rozhodnutí Ústavního soud z 1. 9. 2016, II. ÚS 1847/16 a zde uvedenou tezi, že: „ Jakkoliv je však dokazování při posuzování nezbytnosti nařízení předběžného opatření omezené, nic to nemění na skutečnosti, že je právem žalovaného vyplývajícím z čl. 38 odst. 2 Listiny, aby se vyjádřil ke skutečnostem uváděným druhou stranou, čemuž odpovídá i povinnost soudů poskytnout žalovanému prostor k přednesení jeho námitek a argumentů. Právo vyjádřit se k prováděným důkazům dle čl. 38 odst. 2 Listiny totiž negarantuje pouze možnost představení svého stanoviska k provedeným důkazům, ale obecně ke všem skutečnostem, tvrzením a úvahám, které jsou předneseny soudu. Takto jde o esenciální právo na slyšení argumentů každé strany a o zajištění příležitosti ovlivnit svými argumenty úvahu soudu, a to též u dílčích částí soudního řízení (k tomu srov. např. H. Baňouch in E. Wagnerová a kol. Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 797).“
  10. Družstvo na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagovalo.
  11. Soud má za to, že potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků byla v daném případě prokázána. Z (prostého) zápisu ze Shromáždění delegátů družstva konaného dne 30. 12. 2021 se podává, že na tomto byly mimo jiné schváleny „Navržené úpravy stanov družstva 2021 s platností od 30. 12. 2021“. Tyto schválené stanovy mimo jiné mění podstatným způsobem úpravu obvodů pro volbu delegátů či úpravu povahy „nebydlících“ členů družstva. Navrhovatel tedy osvědčil konání shromáždění, schválení (mimo jiné) usnesení o přijetí uvedených (upravených) stanov, dále bylo osvědčeno, že tak bylo učiněno v nepřítomnosti notáře. Navrhovatel také osvědčil plánované konání následného shromáždění delegátů dne 3. 3. 2022 a následné konání nových voleb delegátů dle napadených stanov. Předloženými listinami je tak osvědčeno, že družstvo jedná a činí právní úkony na podkladě stanov, které nebyly přijaty v souladu s právní úpravou (§ 659 ost. 2 písm. a) zákona č. 90/2012 o obchodních společnostech a družstvech). Potřeba zatímní úpravy poměrů je tak prokázána a je na místě, neboť byl osvědčen navrhovatelem tvrzený postup družstva a nepříznivý stav z něj vyplývající.
  12. Soud tedy na základě uvedených důvodů dospěl k závěru, že byly osvědčeny skutečnosti rozhodné pro nařízení navrhovaného předběžného opatření.

Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného do 15 dnů od jeho doručení.

Ústí nad Labem 11. března 2022

JUDr. Andrea Esterková v. r. soudkyně

Zpět

Začátkem roku dostanou datové schránky také SVJ

Zpět na seznam článků

Živnostníci a právnické osoby, které datovou schránku zatím nemají – například společenství vlastníků jednotek (SVJ) – ji automaticky dostanou v prvním čtvrtletí roku 2023. Náklady na jejich zavedení vyčíslilo Ministerstvo vnitra ČR na 21 milionů korun.

„S povinností, aby měly všechny právnické osoby a živnostníci datovou schránku, vzroste jejich počet začátkem příštího roku více než dvojnásobně. Nyní jich je necelých 1,7 milionu, přibýt by podle ministerstva vnitra mělo dalších 2,2 milionu schránek,“ uvedla Česká televize.

NUTIT NE

Původně se zvažovalo, že v novém roce budou datové schránky povinně zřízeny také pro občany. „Datové schránky jsou bezpečný a moderní způsob komunikace státem. Nechceme k jejich užívání ale nikoho nutit. Proto povinnost používat datové schránky od začátku příštího roku pro FYZICKÉ osoby rušíme,“ sdělil veřejnosti na svém Twitteru ministr vnitra Vít Rakušan.

„Automatické zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity bylo loni schváleno jako součást zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady a urychlit digitalizaci státní správy,“ napsal zpravodajský server iDnes.cz.

PAST

Kritici upozorňovali na to, že pro část lidí by to byla doslova past. Ne každý ovládá práci s počítačem nebo k němu má pravidelný přístup. To se týká zejména seniorů, kterým často musejí pomáhat mladší lidé.

„I mně trvalo několik měsíců, než jsem se s datovou schránkou naučila zacházet. Pro starší lidi je to naprosto neschůdné,“ řekla Mladé frontě Dnes prezidentka spolku Senioři ČR Jana Ouředníčková.

Internet podle neziskových organizací často nemají ani sociálně slabé rodiny či osoby v exekuci. „Nastal by velký problém s komunikací s úřady. Bylo by těžké hledat lhůty nebo zaznamenat, když třeba úřad ohlásí změnu podmínek pro přiznání dávek,“ upozornila organizace Člověk v tísni. „Písemnost v datové schránce je přitom po deseti dnech považována za doručenou, i když ji adresát nepřevzal,“ zdůraznila Mladá fronta Dnes.

PRAXE

Z dosavadní praxe vyplývá, že datové schránky jsou zatím povinné pro úřady a většinu právnických osob. „Povinně bylo za třináct let fungování systému zřízeno zhruba tři čtvrtě milionu schránek, dalších 910 tisíc si zřídili lidé dobrovolně. Takto může mít datovou schránku každý občan, s nímž pak mají úřady povinnost komunikovat pouze tímto kanálem,“ citovala statistická čísla Česká televize.

logo datových schránek
Co jsou Datové schránky?*

Dne 1. 7. 2009 byl spuštěn Informační systém datových schránek (ISDS), a to na základě zákona 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Informační systém datových schránek je informačním systémem veřejné správy ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb. , o informačních systémech veřejné správy, v platném znění.

Informační systém datových schránek se dále řídí vyhláškou č. 194/2009 Sb., stanovení podrobností užívání a provozování Informačního systému datových schránek, která definuje zejména náležitosti přístupových údajů, formáty příloh datové zprávy, maximální velikost datové zprávy a dobu uložení datové zprávy v datové schránce.

Jeho provozování se dále řídí Provozním řádem ISDS.

Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, definuje datovou základnu, ze které ISDS čerpá údaje potřebné pro správu datových schránek.

Datová schránka je elektronické uložiště sloužící k dodávání dokumentů a fungující s maximální mírou ochrany- s ověřením totožnosti vlastníka schránky.

Datová schránka vám umožňuje:

  • zdarma, snadno a rychle elektronicky komunikovat se státními institucemi a společnostmi,
  • zasílat a přijímat elektronické dokumenty a zprávy,
  • komunikovat se státem kdekoli a kdykoli.

Datové schránky postupně nahrazují klasický způsob doručování dokumentů a informací v listinné podobě.

Cílem datových schránek je efektivnější – tedy rychlejší, levnější a spolehlivější veřejná správa, což pozitivně pocítí každý občan a podnikatel.

(* definice platná ke dni 1.11.2022)

POČET

I přes zrušení povinnosti zřídit datovou schránku pro všechny občany přece jen jejich počet výrazně stoupne. Od ledna se množství datových schránek podle údajů zveřejněných v médiích zásadně zvýší – a to z nynějšího stavu 1 milion 667 tisíc na 3 miliony 900 tisíc. Ministerstvo vnitra je zřídí všem subjektům vedeným v registru osob. Převážně to jsou podnikající fyzické osoby, tedy živnostníci a další OSVČ. Těch jsou dva miliony. Zhruba 200 tisíc je právnických osob, které jsou evidované v registru a dosud datovou schránku nemají. Patří k nim například společenství vlastníků jednotek, spolky nebo nadace.

ČTVRTLETÍ

Nebude to ale tak, že by všichni dostali datovou schránku přidělenou hned 1. ledna. „Ministerstvo na jejich zřízení vyčlenilo celé první čtvrtletí. Počítá s tím, že denně zřídí asi 50 tisíc datových schránek.

Novým uživatelům, kteří dosud datovou schránku nemají, přijdou přihlašovací údaje doporučeným dopisem. Datové schránky budou zpřístupněny po prvním přihlášení nebo automaticky po uplynutí lhůty patnácti dnů po zřízení v případě, že se uživatel během této doby do schránky sám nepřihlásí.

„Digitalizace je jednou z priorit ministerstva vnitra a toto je další důležitý krok, který pomůže přesunout komunikaci s úřady do on-line prostředí. To umožní tuto komunikaci zefektivnit a zlevnit,“ řekl novinářům náměstek ministra vnitra Lukáš Kolařík.

KRITIKA

Občané ale přesto musejí být ostražití. Ministr Vít Rakušan sice oznámil, že ruší proces zřízení datové schránky každému občanovi, který se bankovní identitou nebo eObčankou poprvé přihlásí ke kterékoliv digitální službě státu, ohlášená změna je však zatím v legislativním procesu a dosud nebyla schválena. Ministrovo oznámení dokonce vyvolalo na politické scéně kritiku.

CO LZE

Prostřednictvím datové schránky lze podat daňové přiznání, zažádat o výpis z rejstříku trestů, získat výpis bodů řidiče nebo například zaslat omluvenku dítěti do školy. Informace k datovým schránkám jsou na webech www.chcidatovku.cz a www.mojedatovaschranka.cz.

Text: Petr PROKEŠ
(za využití veřejných zdrojů)