Zpět

Kontrola kvality vody tekoucí z našich kohoutků bude ještě přísnější

Zpět na seznam článků

ZAZNAMENALI JSME

Jsou to dva tři roky, co mnozí funkcionáři z výborů SA a domovních výborů SVJ kritizovali vedení družstva za to, že to s prevencí vůči výskytu legionelly ve vodě dodávané do domů a bytů přehánějí. Podobně na tom byla i redakce zpravodaje Krušnohor, kterou čtenáři nařkli ze šíření strachu mezi bydlícími.

Vývoj v následujícím období však ukázal, že situace kolem výskytu legionelly se postupně zhoršovala, až se jí začalo zabývat i samotné ministerstvo zdravotnictví.

LEGIONELÓZA

„Klidnější mají být v příštích letech lidé při otočení kohoutku s vodou na mytí rukou, nádobí či sprchování. Například získají jistotu, že jim nehrozí onemocnění zákeřnou legionářskou nemocí. Počítá s tím návrh vyhlášky ministerstva zdravotnictví na zpřísnění kontrol,“ informoval své čtenáře regionální Deník.

„Novelizovaná vyhláška, která vychází z evropské směrnice, si klade za cíl posuzovat a řídit rizika v celém řetězci zásobování pitnou vodou. Od zdroje přes vodovodní až po domovní síť samotného spotřebitele,“ shrnul pro regionální Deník mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

V hledáčku hygieniků se ocitne kupříkladu bakterie Legionella, především druh Legionella pneumophila. V teplé vodě totiž může způsobit vážné zdravotní komplikace v podobě legionelózy, nazývané též legionářskou nemocí. Zrovna o ní jsme v družstevním zpravodaji před časem opakovaně psali.

„V poslední době se její výskyt zvýšil. Člověk ji může chytit třeba při sprchování. Bakteriím se daří hlavně ve vodě o teplotě od dvaceti do pětačtyřiceti stupňů Celsia, usazené v nečistém potrubí,“ popsal aktuální situaci regionální Deník.

TĚŽŠÍ ZÁPAL PLIC

Legionářská nemoc je těžší forma zápalu plic. „Legionelly jsou zodpovědné asi za třináct procent existujících zápalů plic. Vedle toho způsobují i méně vážné onemocnění, takzvanou pontiackou horečku. Ta nepostihuje plíce, ale jen horní cesty dýchací,“ upozornil Jaroslav Šašek ze Státního zdravotního ústavu. Z této horečky se člověk sám uzdraví.

LÉČBA ANTIBIOTIKY

S legionářskou nemocí je ale třeba navštívit lékaře, který stanoví léčbu antibiotiky. Podle Jaroslava Šaška onemocnění obvykle začíná horečkou, třesavkou, bolestí hlavy a svalů. „Následuje suchý neproduktivní kašel a bolesti na prsou. Dochází k rychlému vývoji těžké formy pneumonie,“ zdůraznil.

Asi pětadvacet až padesát procent infikovaných má průjem, vykazují zmatenost či blouznění.

„Doba mezi nakažením a projevením se prvních příznaků činí obvykle dva až deset dní, v ojedinělých případech až dvacet dní,“ vysvětlil regionálnímu Deníku Jaroslav Šašek.

Nakazit se člověk může dýcháním vzduchu obsahujícího bakterie v drobných kapičkách vody. Jak podotkl Jaroslav Šašek, ten generují i sprchy, vířivky či fontánky. Při nákaze záleží na odolnosti člověka. Lékaři dlouhodobě upozorňují na to, že především pokud je člověk oslaben jinou nemocí a nevyhledá lékaře, v krajním případě může choroba skončit úmrtím.

ZPŘÍSNĚNÍ LIMITŮ

Ministerská vyhláška, která má vstoupit v účinnost ještě letos, přinese i zpřísnění stávajících limitů u trihalomethanů, chromu a od roku 2036 také u olova. „Podle nových poznatků o neurotoxicitě manganu u dětí již nebude možné tolerovat jeho vyšší obsahy způsobené geologickým podložím,“ podotkl Ondřej Jakob z ministerstva zdravotnictví.

„Nově sledovanými ukazateli v pitných vodách budou i další nebezpečné látky: bisfenol A (je využíván při výrobě plastů), halogenoctové kyseliny (vedlejší produkty dezinfekce vody) a látky PFAS (příměs teflonových materiálů, vodoodpudivých materiálů či obalů),“ uzavřel regionální Deník.

NEJASNOSTI A NESHODY

Před dvěma třemi roky bylo kolem této problematiky nejasností a neshod již tolik, že na ně reagoval také Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD) a požádal ministerstvo zdravotnictví o jasné stanovisko k této problematice. Závazný materiál zpracoval ředitel ministerského odboru ochrany veřejného zdraví MUDr. Jan Marounek, MBA.


PRO KOHO PLATÍ?

Ustanovení § 3 zákona č. 258/2000 Sb. (o ochraně veřejného zdraví) v platném znění a § 8 vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanovují hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody platí pro všechny výrobce teplé vody – tj. i pro bytová družstva jako právnické osoby, které dodávají teplou vodu jako součást své činnosti, ale i pro výrobce teplé vody, která je dodávána v rámci Centrálního zásobování teplem (CZT).

„Družstvo plní svou zákonnou povinnost a chová se s péčí řádného hospodáře. Dbá na prevenci, jež je nařízená ustanovením § 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, které řeší hygienické požadavky na vodu,“ zhodnotil František Krych, jednatel DK CHEMO, což je firma, která tehdy s Krušnohorem při řešení problematiky legionelly úzce spolupracovala.

UJASNĚME SI

  • Za zdraví bydlících zodpovídá správce objektu (bytové družstvo, společenství vlastníků jednotek, nebo jiný subjekt, který má správu domu na starosti).
  • SBD Krušnohor se hlásí k právní odpovědnosti za dodávky teplé vody bez výskytu bakterie Legionella.
  • Počet nakažených touto bakterií v Česku roste. V případě komplikací hrozí i smrt.

Text: Petr PROKEŠ
(za využití veřejných zdrojů)
Foto: www.upravenavoda.cz