Zpět na seznam článků
Od roku 2015 – letos to tedy bude již osmým rokem – je Stavební bytové družstvo Krušnohor propíráno jeho odpůrci na sociálních sítích a někteří z nich se dokonce pustili do otevřeného boje s ním prostřednictvím podávání podnětů na policii a u soudu. Jak jinak než bojem označit jejich činnost, která svými postupy a důsledky o přátelském vztahu ke Krušnohoru zrovna moc nesvědčí.
„Děje se hromada věcí, které by se dít neměly. Proto musíme naše klienty informovat. Lidé se na ty věci ptají. Je třeba udělat souhrn těchto záležitostí a říci co a jak se má,“ řekl ředitel správy družstva FRANTIŠEK RYBA.
Pane řediteli, pojďme začít tím, co ve veřejnosti – nejen družstevní – pořád rezonuje. Jsou to údajně nevýhodné prodeje bytů, dokonce tak nevýhodné, že došlo k ekonomickému poškození Krušnohoru…
 |
| O odložení trestních oznámení na údajně nevýhodné prodeje bytů Krušnohorem informoval čtenáře Krušnohor č. 2/2021 na titulní straně (viz snímek) a také na stranách 8 – 9. Tématu se zpravodaj věnoval i v dalších vydáních. |
Před časem bylo na Policii ČR podáno několik trestních oznámení a ještě existuje několik žalob podaných u soudu na údajně vzniklé škody při prodejích bytů. Škody jsou to ale vyfabulované. Představují pofiderní výpočty lidí, kteří této problematice vůbec nerozumějí, jak z jejich výpočtů vyplývá. Jsou to fabulace typu „kdyby to bylo jinak, bylo by to za tolik peněz“.
To byla řada případů za mnoho let. Trestní oznámení Policie České republiky ale přece odložila…
To jsou případy, které byly Policií České republiky odloženy se souhlasem krajského státního zastupitelství, jež postup vyšetřovatelů přezkoumalo.
Teď běží soudní spory. První soudní spor protistrana prohrála. Čeká se na výsledek jejího odvolání. Zabývá se jím Vrchní soud v Praze. My věříme, že uspějeme. Nedokážu si představit, že vyfabulované věci by v odvolacím řízení mohly vůbec uspět. Nemají totiž pravdivý základ.
Navíc se pořád dokola bavíme o privatizaci městského bytového fondu, kdy byla městy dána jasná pravidla k tomuto procesu. Naše družstvo je důsledně dodržovalo. Důkazem o tom jsou jasně formulované smlouvy. Z nich vyplývalo, co máme jako družstvo dělat. Tak jsme to také dělali. Přihlíželi jsme v rámci tohoto procesu i k sociální situaci v našem okrese, což bylo hodně důležité. Těžko může nějaký Pražák posuzovat prodeje bytů na Mostecku. Velice těžko z toho důvodu, že se bavíme o cenovém rozdílu v řádech milionů korun. Věříme proto, že soudy – stejně jako Policie ČR a státní zastupitelství – uznají, že jsme postupovali správně podle všech pravidel stanovených městy.
Tvrzení druhé strany o tom, jací jsme lumpové, jsou prostě nejenom nepravdivá, ale i trapná až urážlivá. Mluví o nás jako o zlodějích a gaunerech. Je to těžce uchopitelné a pochopitelné, vlastně zcela nepochopitelné.
Jak to tedy bylo s převody bytů do osobního vlastnictví v režii družstva?
Ryze družstevních bytů bylo převedeno několik stovek – a to zájemcům, kteří si podali žádosti v letech 1992 až 1995. Dále byly převedeny tisíce bytů v rámci privatizace městského bytového fondu. Připomínám v reakci na „omyly“ protistrany, že i ve druhém případě tisíců převedených bytů šlo o byty družstevní. Krušnohor totiž koupil celé městské objekty a z těchto domů se staly družstevní samosprávy. Následně bylo provedeno prohlášení vlastníka. Byty začaly být převáděny do osobního vlastnictví. To, co tvrdí protistrana, že je to úplně jiná privatizace, není pravdivé. Byly to opravdu družstevní byty. Do toho si občas zažádal nějaký družstevník o převod bytu už ne podle výzev daných zákony z 90. let, ale v podstatě podal žádost o prodej bytu. Družstvo postupovalo podle zákonných předpisů, chtělo souhlas nadpoloviční většiny bydlících v domě, jehož se prodej bytu týkal. Navíc prodej muselo potvrdit shromáždění delegátů. To také běžně dělalo. Pamatuji si, že snad jen jednou či dvakrát prodej z vážného důvodu neschválilo.
Ale v polovině června roku 2022 se rovněž konalo shromáždění delegátů, které – obrazně řečeno – hodilo takovou žádost do koše...
Právě tou výjimkou byla poslední žádost z konce roku 2021, která obsahovala hromadnou žádost 129 družstevníků, kteří ji nestihli podat do konce roku 2020, kdy končila povinnost převádět byty podle pravidel z 90. let. Ti si zažádali o převod bytu formou prodeje. Dodali souhlasy nadpoloviční většiny bydlících z domu. Šlo to do shromáždění delegátů. Naší povinností bylo seznámit delegáty, zvláště pak ty nové, se situací, která tady nastala předtím. Byla podána předžalobní výzva bývalým osmdesáti delegátům na zaplacení vyfabulované škody za prodeje bytů ve výši 70 milionů korun. Toto dostali domů formou obsílky desítky bývalých delegátů, z nichž někteří seděli i v současném shromáždění delegátů. Ti měli hlasovat o tom, zda budou provádět tyto prodeje bytů. Pochopitelně ve chvíli, kdy jste pod hrozbou žalob s vyčíslenými obřími sumami údajných škod s požadavkem na úhradu milionových částek, se bojíte hlasovat. Báli se úplně všichni, včetně těch delegátů, kteří sympatizují s protistranou. Nakonec se ukázalo, že ani jeden delegát neodsouhlasil prodej 129 bytů.
Navíc je zapotřebí si uvědomit ještě druhou věc. Kdyby prodej odsouhlasili, pak by museli ještě stanovit to, za jakých podmínek by prodej bytů měl být uskutečněn. K tomu ale nedošlo, protože prodej nebyl schválen. Drtivá většina žadatelů pochopila podané vysvětlení, ale i to, že v budoucnu se můžeme k této záležitosti ještě vrátit – a to tehdy, až se znormalizují vztahy vyplývající z negativní činnosti Pražáka. Potom stanovíme podmínky prodeje, podle nichž by proces měl probíhat a žadatelům by se následně dalo vyhovět. Bohužel se mezi nimi našli jednotlivci, kteří z naprosté neznalosti a také z hlouposti začali kolem prodejů vyvolávat dramatické scény. Nedokázali pochopit skutečnost, že jestliže něco končí dnem 31. prosince 2020, tak s tím následně nejde už nic dělat. To je zákonem stanovená lhůta. Nevím, co na tomto termínu mohou tito lidé měnit. Přesto začali obcházet domy, pomlouvat družstvo, pomlouvat i mě osobně, což jsem vůbec nepochopil, protože já s tím osobně přímo nemám nic společného. Je to úplně trapné, což si asi ti lidé neuvědomují. Začali svolávat různé schůzky po domech i hospodách a tam se snažili nabudit přítomné proti družstvu.
Víte, co bylo obsahem těchto schůzek?
Nebyly obsahově orientovány na převody bytů. Byly motivovány pocitem, že je zapotřebí zastavit na družstvu kradení a družstvo demokratizovat. Prostě tyto schůzky byly o blábolech, které tito jedinci mají zapotřebí opakovat pořád dokola.
Na schůzkách bylo pár lidí – většinou ti samí, kteří vyřvávají různá hesla proti družstvu, proti řediteli správy Rybovi a tak podobně. Faktem je to, že my se snažíme přes zpravodaj Krušnohor vysvětlovat, jaká ta situace je, ale když někdo do vás pořád hučí to, jací jsou tady na družstvu zloději a švindlíři, tak někteří lidé skutečně podléhají těmto rádoby tvrzením.
My můžeme lidi přesvědčovat jenom argumenty a fakty, což není problém. Rádi to děláme. Když někdo má zájem o objektivní vysvětlení této záležitosti, rádi takovému člověku vysvětlení poskytneme.
Jací to byli lidé, kteří se schůzek zúčastnili?
Podle našich poznatků na hospodských schůzkách bylo jen pár lidí. Čtvrtinu tvořili příznivci Krušnohoru, kteří tam přišli ze zvědavosti, aby se dozvěděli, co se tam vůbec říká. Další čtvrtina až polovina přítomných byly svolavatelé, což je partička, která bojuje proti Krušnohoru. Potom tam byla slabá čtvrtina opravdu cizích lidí, kteří se přišli jen tak podívat, případně se na něco zeptat.
Schůzky nebyly podle našich poznatků zrovna moc úspěšné. Výstupy z nich bylo to, že se svolavatelé rozhodli najmout právníky a ti za ně podají žaloby k soudu, přestože mohou dopředu vědět, že je prohrají, když byty se mohly převádět do osobního vlastnictví jen do konce roku 2020, o čemž rozhodl stát, ne SBD Krušnohor. Tito lidé soustavně a neúmorně hledají různé argumenty. Vesměs trapné. Zákony v této záležitosti mluví naprosto jasně.
Bohužel, tyto lidi podávání žalob stojí peníze, pokud to nedělají přímo advokátní kanceláře, jako například jedna pražská nejmenovaná, která má s těmito lidmi dohodu, že když soudní spor nevyhraje, lidé nebudou nic platit, a když vyhraje, tak si vynaložené náklady nechá zaplatit od protistrany, což je SBD Krušnohor. Převedeno do běžné lidské řeči: ne že to nebudou platit lidé spolupracující s advokátními kancelářemi, ale ve skutečnosti vzniklé náklady na vedení sporu platit budou – jako členové družstva. Budou platit společně s ostatními členy, kteří jsou v tom ale zcela nevinně a mohou se proto cítit být poškozeni. Lidé vyvolávající soudní spory zvyšují náklady na bydlení všem ostatním jenom pro svoji hloupost. Bohužel to tak je.
 |
| František Ryba každý den vyřizuje spoustu e-mailových sdělení a další písemné agendy. Občas je také doručena e-mailová zpráva s vulgárním až agresivním obsahem. Jsou odesílatelé, kteří umějí pěkně vyhrožovat. |
Na sociálních sítích je vidět oznámení, spíše je to soudní usnesení, o zrušení představenstva družstva a kontrolní komise. Můžete se k tomu vyjádřit?
Družstvo je dlouhodobě v začarovaném kruhu, o kterém občas protistrana mluví tak, jak to tady někdo zavinil atd. Fakta jsou naprosto jednoduchá a snadno pochopitelná. Prostě začali napadat Krušnohor ve věcech, které nebyly úplně pravda a dosáhli toho, že družstvu byly vyškrtnuty z obchodního rejstříku statutární orgány od roku 2016. Bylo to provedeno rejstříkovým soudem nepochopitelně zpětně a přitom docela podivným způsobem – a to takovým, že v historii dokumentace družstva v rejstříku nyní nezjistíte, kdo v představenstvu vůbec byl. To znamená, že všechny obchodní společnosti nebo i fyzické osoby, které s Krušnohorem podepisovaly smlouvy, budou od roku 2016 jen těžko dokazovat skutečnost, že tehdy v rejstříku byli uvedeni řádně zapsaní členové představenstva družstva, kteří mohli podepisovat smlouvy. A také je samozřejmě podepisovali. Když se vás někdo zeptá, zda máte smlouvu například z roku 2017, nemůžete konkrétně říct, kdo ji s vámi z představenstva podepsal, protože v obchodním rejstříku je v příslušné rubrice prázdno. To mi opravdu připadá více než podivné. Družstvo v podstatě přestalo mít i shromáždění delegátů, protože soudním rozhodnutím zanikl jeho mandát.
Příčinou tohoto stavu jsou dohady, kolik má mít nejvyšší orgán družstva delegátů?
Ano. Protistrana tvrdila a pořád to tvrdí, že shromáždění má mít osmdesát delegátů. Dokonce hovoří i o vyšších počtech přesahujících stovky. Základem tvrzení protistrany je ale již zmíněných osmdesát delegátů. Soudce jí na to, bohužel, přistoupil. Když se nás sejde třicet sedm, což je aktuální stav orgánu po posledních volbách, tak to není nadpoloviční většina. Takové uvažování je ale jeden velký nesmysl. Důvod? Počet osmdesát se týkal pravověrných družstevníků-podílníků a také družstevníků-vlastníků. Družstevníci-vlastníci byla kategorie, která vznikla v rámci privatizace městského bytového fondu. Pro tyto lidi bylo výhodnější být členem družstva a nechat si provádět správu domu a bytu jako družstvo družstevníkům, než si nechat dělat správu na základě obchodního vztahu správcovské organizace a společenství vlastníků jednotek. Toto trvalo několik let než se začala měnit státní legislativa a začalo z ní být zřejmé, že popsaný a doposud vyhovující vztah družstva a družstevníků-vlastníků už žádné výhody neskýtá. Přestal tudíž existovat i důvod vedoucí k tomu, aby družstevníci-vlastníci byli členy družstva. Oni měli a dodnes mají v družstvu majetkový podíl ve výši 300 korun základního členského vkladu. Kdežto družstevníci-podílníci mají v družstvu svůj podíl, který odpovídá ceně jejich bytu. To znamená, že je to výrazně víc, než mají družstevníci-vlastníci.
Pravověrní družstevníci, tedy družstevníci-podílníci, by měli rozhodovat o družstvu, o jeho hospodaření a financování a vlastně o všem, co se kolem Krušnohoru děje nebo má do budoucna dít. Družstevníci-vlastníci by toto právo mít neměli, protože jsou takzvanými nebydlícími členy – to znamená, že jsou členy, kteří nemají družstevní byt. S Krušnohorem mají společného těch zmíněných pouhých 300 korun.
Máte návod, jak takovou „nerovnou“ situaci řešit?
Když jsme toto hodnotili v roce 2016, tak jsme se po poradě s právníky dohodli, že využijeme jednoho z článků stanov, který byl součástí základního dokumentu družstva již několik let – a to, že když nebydlící člen neplatí 300 korun za rok na správu družstva, tak že mu zaniká členství. Bylo nám řečeno, že družstvo má tolik autonomie, že si může dovolit tento způsob zániku členství realizovat. Podotýkám, že nejde o vyloučení z družstva, ale jde o zánik členství pro neplnění povinnosti. Právníci nám tehdy řekli, že Krušnohor může podle tohoto ustanovení postupovat.
Jak jste tedy postupovali?
V roce 2016 jsme odeslali tisícům družstevníků-vlastníků dopis se sdělením, že neplatili tento příspěvek, nemají tedy splněnou základní povinnost a že tudíž jim členství v družstvu zaniklo. Naprostá většina – 99 procent – s tím byla srozuměna. Řekla ano, je to tak v pořádku. Asi dvacet lidí se dotázalo na to, o co vlastně jde, kam se podělo jejich 300 korun základního členského vkladu. My jsme jim vysvětlili důvod, který vedl k zániku jejich členství. Řekli jsme jim také to, že 300 korun jsme jim započítali na pokrytí dluhu, který jim vznikl jako náklad za neuhrazený správní poplatek. Z dotazujících to naprostá většina pochopila a už se neozvala. Zůstali jenom dva lidé, kteří to chtěli nějak řešit.
Co to bylo za lidi?
Jedním z nich byl Vlastimil Balín, jenž chtěl podat u soudu žalobu na vrácení oněch 300 korun družstvem. Nakonec ji přece jen podal. Jenomže jak tomu všemu nerozuměl, tak mezitím podal oznámení o svém vystoupení z družstva. On tedy vystoupil z družstva, dobrovolně ukončil členství a dožadoval se ještě vyplacení 300 korun základního členského vkladu v rámci již zmíněného dopisu, který obdržel také. Když došlo k soudnímu projednání věci, tak soudkyně nechápavě kroutila hlavou nad tím, co blázníme kvůli třem stovkám, a řekla naší právní zástupkyni, zda by nebylo lepší se s panem Balínem dohodnout a nevést zbytečně drahý soudní spor. Tak jsem na dálku vydal pokyn právničce, aby panu Balínovi vyplatila na místě uvedenou částku na ruku, že ji peníze po návratu od soudu dám. Ze svého jsem tedy zaplatil 300 korun panu Balínovi, aby dal konečně pokoj. On dodneška ale veřejně tvrdí, že soudní při vyhrál, přitom to ale není pravda. Soudní jednání se vůbec nekonalo, takže ho nemohl vyhrát. U pana Balína je ještě jedna trapná věc. On se velmi vehementně přidává k odpůrcům Krušnohoru a tvrdí, že družstvo prodávalo byty velmi levně a že je za takové jednání potřeba potrestat zvláště toho Rybu a vedení družstva. Akorát lidem zapomíná říkat, že on sám koupil v rámci privatizace městského bytového fondu od Krušnohoru byt o velikosti 3+1 za „pouhých“ 86 tisíc korun. Myslím si proto, že je v klubku mnoha tisíců lidí, kteří koupili byt za cenu, jež byla tehdy daná, a dneska naprosto pokrytecky lže a vypráví cosi o tom, jak družstvo prodávalo byty levně a poškozovalo tak samo sebe.
Vraťme se ale k případu vyškrtnutí představenstva družstva a kontrolní komise z obchodního rejstříku…
Ano, byli jsme tedy vyškrtnuti. Ten, kdo úkon provedl, tvrdil, že ve shromáždění – nejvyšším orgánu družstva – máme mít osmdesát delegátů, kteří už ale v takovém počtu ani nemohli zasedat. Družstevníci-vlastníci totiž z Krušnohoru odešli. Potom jsme tedy svolali užší shromáždění delegátů a uspořádali další volby. Jejich výsledkem je skutečnost, že družstevníci v Krušnohoru jsou zastoupeni 37 delegáty. Z nich je 36 družstevníků-podílníků a jeden volební obvod je určen pro nebydlící členy, kterých zůstalo v Krušnohoru jen několik desítek.
To se protistraně asi nelíbilo?
Protistrana výsledek voleb napadla s odůvodněním, že ve shromáždění nejsou zastoupeni družstevníci-vlastníci. Vedle pana Balína je tím druhým nesouhlasícím s výsledky voleb, který se obrátil na soud s příslušným podnětem proti družstvu, Pražák. Ten ale není družstevníkem-podílníkem. Má v Mostě několik desítek bytů v osobním vlastnictví. Je tedy jejich majitelem. Právě tento člověk soudní při nepochopitelně vyhrál.
Jak soud zdůvodnil svoje rozhodnutí?
Při soudním stání zaznělo, že jsme nemohli postupovat podle bodu ve stanovách, který umožnoval zánik členství z důvodu neplacení 300korunového příspěvku na správu. Reagovali jsme na to konstatováním, že kdyby podali ostatní družstevníci-vlastníci žalobu, že by soudní při mohli vyhrát také.
Protože jsme v družstvu nikdy nečinili nic protizákonného, tak jsme prostě vzali v potaz skutečnost, že původně ti lidé, kterým zaniklo členství, jsou nadále členy družstva. Vyzvali jsme je proto dopisem, aby uhradili dluh za nezaplacenou částku na správu 300 korun krát 7 let (počet roků členství v družstvu, za které se započítával dluh – pozn. red.), což představuje sumu 2 100 korun. Zároveň jsme jim nabídli možnost – pro případ, že se necítí být členy Krušnohoru – vyplnit formulář o vystoupení z družstva.
 |
| V kanceláři ředitele správy družstva se denně koná několik jednání. Je třeba se na ně připravit. Písemný podklad pomůže. |
Jaká byla jejich reakce?
Příjemci dopisu opravdu začali vystupovat z družstva. My dneska už víme, že jich pár zůstane, protože námi zaslané některé dopisy se vrátily jako nedoručitelné. Adresáty nelze dohledat. A mimochodem – když je nemůžeme dohledat, jak mohou mít zastoupení ve shromáždění delegátů, že? Podle našich propočtů zůstane asi dvacet lidí nebydlícími členy a několik set družstevníků-vlastníků. Toto číslo potvrzuje vývoj kolem družstevníků-vlastníků, který nám dává za pravdu v tom, že i když jsme – podle stanoviska soudu – neuplatnili standardní zákonný postup, což jsme ale nevěděli, došlo k výraznému poklesu počtu družstevníků-vlastníků. Tito lidé se necítili být družstevníky-vlastníky, a proto ani nevznesli požadavek na to být nadále členy družstva.
Nevznikla tak až nepřehledná situace? Jak z ní ven?
Toto všechno nás opravdu přivedlo do velmi složité situace. Nebojím se ani užít slova svízelné. Neměli jsme shromáždění delegátů, protože to, které jsme zvolili a určili jako 37členné, bylo pro protistranu nepřijatelné. To v praxi znamená, že cokoliv udělá 37členné shromáždění, protistrana automaticky považuje za neplatné.
Nemáme také 80členné shromáždění. Nemůže ani být, protože už nemáme tolik družstevníků-vlastníků. Tudíž soud, aniž by si zjistil skutečný stav věci, aniž by se nad popsaným vývojem vůbec zamyslel a potom domyslel co vlastně s čísly 37 a 80 provádí, tak pořád otrocky tvrdí, že ve shromáždění má být 80 delegátů a tudíž jsou rozhodnutí 37členného shromáždění delegátů automaticky neplatná.
Jak dlouho trvá tato situace?
Rozhodnutí tohoto znění jsou vydávána již několik let. Problém ale je v tom, že dneska nemůže být shromáždění osmdesátičlenné, jak jsem již zmínil. Zastoupení v poměru 1:200 odpovídá početnímu stavu 36 delegátů-podílníků a 1 delegáta družstevníka-vlastníka. Do počtu 80 delegátů, jak požaduje protistrana, není možné se dobrat, protože delegáti doplnění nad počet 36 + 1 by neměli koho zastupovat. Ti „doplnění“ by vlastně měli být družstevníky-vlastníky, ale tito lidé už nejsou členy družstva. Sami z něj vystoupili. A tak v současnosti vychází, že družstevníků-vlastníků by mělo být šest. Tento počet přidaný k cifře 36 by znamenal vytvoření 42členného shromáždění delegátů. Konstatuji, že kdyby se nás tedy sešlo na shromáždění delegátů 36 až 37 přímých účastníků, tak je to výrazně víc než nadpoloviční většina, jak požaduje soud. Počty jsou to úplně jasné. Soudem požadované 80členné shromáždění delegátů je dneska už příběh ze světa sci-fi.
Vývoj v družstvu a tyto početní údaje musejí být pro soud jasnou argumentací. Nebo snad ne?
Soud se o tyto počty vůbec nezajímá a naprosto otrocky opisuje svá rozhodnutí učiněná před mnoha lety do těch novějších. Jsme prostě v začarovaném kruhu. Nemáme shromáždění delegátů podle vyjádření protistrany správně zvolené. Neexistuje tedy. Ale jenom shromáždění delegátů přitom může zvolit představenstvo a kontrolní komisi. Tyto orgány by mohly být shromážděním zvoleny, jestliže by protistranou nebylo znovu napadeno.
Jenomže dobře víme, jak to chodí. Protistrana napadá snad všechno, co uděláme, a jsme přitom přesvědčení o tom, že postupujeme správně, a to v souladu se stanovami i právními předpisy tohoto státu.
V minulém roce jsme uspořádali řádné volby do shromáždění delegátů, ve všech samosprávách se volilo a volili dokonce i družstevníci-vlastníci, kteří vystupovali z družstva. Přesto nakonec zůstalo delegátů-vlastníků výrazně méně, než tvrdí protistrana.
Zvolené shromáždění delegátů se sešlo, schválilo nové stanovy podle dikce zákona přijatého státem, zvolilo představenstvo a kontrolní komisi. Protistrana tento postup opět napadla.
Bez toho, že by se soud zajímal o aktuální počty, tak protistraně dal zase za pravdu. Výsledek? Opět nemáme představenstvo a kontrolní komisi. Je to situace, která je v podstatě neřešitelná. Nelze ji rozseknout, pokud protistrana bude napadat něco, co ale není pravda. S tím my, bohužel, nic nenaděláme, protože to je opravdu věc soudu. Dokud tuto záležitost nebude posuzovat soudce, jenž je ochoten se nás zeptat a zjistit tak aktuální stav věcí – tedy jak to s čísly a vývojem družstva jde dál –, tak nemáme šanci uspět, protože protistrana toho využívá ve svůj prospěch.
Je to vlastně pořád dokola. My svoláme shromáždění delegátů, to zvolí orgány, protistrana postup napadne, soudce bez zjištění skutečností ji svým rozhodnutím vyhoví. Shromáždění delegátů, představenstvo a kontrolní komise zase přestanou existovat… A tak je to pořád dokola.
 |
| Některé telefonáty jsou dokonce humorné, ale zaberou spoustu času. Ukončit je ale není možné. Volající by si takový krok mohl špatně vyložit. A to opravdu nikdo nechce. Družstvo je tady pro lidi. |
Jak to tedy bude dál? Podaří se tento bludný kruh rozseknout?
Vůbec nevím. Samozřejmě, že budeme nadále argumentovat tím, co jsem nyní řekl. Navíc to vypadá tak, že družstevníků-vlastníků je pouze několik stovek, jak jsem již zmínil, a nemají tedy potřebný počet ani na těch šest delegátů, o nichž jsem hovořil. Je potom otázkou, zda pan soudce bude nadále tvrdit, že máme mít 80 delegátů.
Po sociálních sítích koluje soudní rozhodnutí, v jehož textu se praví, že Arnošt Ševčík, opakovaně zvolený za předsedu představenstva, má zákaz činnosti. Vy víte něco o tom, že by jmenovaný spáchal nějaký trestný čin? Nebo existuje rozhodnutí jiného orgánu o takovém zákazu? Kromě toho pokud by takový zákaz existoval, pak ten jistě skončil tím, že na jaře roku 2021 byl Arnošt Ševčík úředně soudem jmenován do představenstva družstva. O vás, pane Františku Rybo, se v soudním rozhodnutí říká, že vaše volební období skončilo v roce 2015, což je asi nesmysl, protože volební období v té době skončilo až v roce 2016. Ale i přes tento „omyl“ jste byl rovněž úředně jmenován v roce 2021 soudem do představenstva, takže o konci volebního období ani nemůže být řeči. Je to tak?
Jsou to úmyslně uváděná „fakta“, která mě a Arnošta Ševčíka mají poškodit. Navíc jsou to „fakta“, jež mají zmást lidi. To je úmysl protistrany. Čím dál tím víc se ukazuje, že cílem protistrany je rozprášit Krušnohor. Úplně ho atomizovat. Těm lidem jde o to převzít vládu nad tím, co tady zbyde. Máme zjištěno, že jeden z těch lidí má slíbeno, že v družstvu povede kompletní údržbu. Zrovna on teď podává žaloby jako zběsilý. Druhý tomu tady chce demokraticky šéfovat, ačkoliv o demokracii neví vůbec nic, jak jsme se o tom přesvědčili na vlastní oči a uši. Demokracii si úsměvně představuje tak, že se všichni lidé (družstevníci) sejdou na stadionu a tam by měli „demokraticky“ hlasovat. To jsou až takové nesmysly, že se člověk musí nad nimi přinejmenším pozastavit.
Mimochodem křiklouni o demokracii popírají všechny demokratické principy, na kterých stát stojí. Jde třeba o volby do zastupitelstev, do Poslanecké sněmovny a Senátu. Všechno toto dělají proto, aby zmátli lidi, aby před nimi zpochybnili celé družstvo. Mimochodem výbory samospráv a společenství vlastníků jednotek dobře vědí, jaký je problém s účastí na schůzích v domech. Kolik lidí by asi přišlo na stadion?
Všimněte si také toho, že protistrana dokola probírá prodeje bytů. K těm už jsme si v tomto rozhovoru pověděli hodně, stejně jako o odložení trestních oznámení policisty a státními zástupci. Z úst protistrany ale není slyšet o jiných věcech – například o ekonomice družstva, o výběrových řízeních, o podepisování smluv, nic o obchodních partnerech, vývoji IT. Prostě o ničem jiném nehovoří. Máme to od protistrany vzít jako výraz uznání, že děláme svoji práci dobře? Potom tedy vzniká otázka, proč chce protistrana družstvo rozprášit, když se Krušnohoru vede dobře.
Znovu připomínám: všechna trestní oznámení těchto lidí byla odložena, nebyl spáchán žádný trestný čin, dokonce ani přestupek ne. Chytají se toho vyfabulovaného, co vymysleli oni a jejich moudří právníci – tedy že jsme způsobili jakýsi neexistující dluh vytvořený levným prodejem bytů. Je proto zapotřebí zpochybnit vedení družstva, když se jim to nepodařilo po linii hospodářské činnosti družstva.
Na sociálních sítích vidíme, jak protistrana se nebojí užívat lži, polopravdy, zkreslování faktů, dokonce i rozhodnutí soudu. Toto všechno špatné potom čtete ve zdůvodněních soudních materiálů nebo vidíte na internetu a jste úplně zoufalí. Přestáváte mít víru ve kvalitní justici. Přestáváte věřit v to, že soudci jsou nestranní, poctiví, spravedliví. Prostě kroutíte nad tím vším hlavou.
Mnozí čtenáři zpravodaje si vzpomenou, že 2 600 lidí podepsalo před časem petici, která vyzvala krajský soud ke spravedlivému stanovení představenstva, aby družstvo mohlo dál běžně fungovat. Společně se soudem jsme zjistili, že přišlo i několik podpůrných dopisů od různých lidí z družstva i mimo družstvo. Psali, že znají Krušnohor, že vědí, že funguje dobře a že je v družstvu všechno v pořádku a že nechápou všechny ty lži a pomluvy na jeho adresu. To nás potěšilo. Ukázalo se totiž, že spousta lidí umí vyhodnotit vzniklou situaci správně.
Znamená to tedy, že tento rozhovor můžeme ukončit aspoň trochu optimisticky?
V podstatě ano. Už vlastně sedm let žijeme v jakémsi provizoriu. V porovnání s tímto faktem je ale vidět, že družstvo funguje velmi dobře a že jeho vedení zavedlo potřebné postupy k zajištění činnosti Krušnohoru. Všechno, co v družstvu probíhá, je správné. Není nic, v čem by vedení družstva pochybilo. O tom nejlépe svědčí také zjištění, že i když družstvo sedm let funguje v provizoriu, klienti Krušnohoru to v podstatě nepociťují. Pro ně družstvo funguje normálně. Mají k němu důvěru.
Jsme proto opravdu optimisty. Věříme, že družstvo vytáhneme z toho marasmu a že se nám podaří jeho plnohodnotnou činnost obnovit. Družstvo se bude rozvíjet dál, jako tomu bylo dříve.
Rozmlouval a fotografoval:
Petr PROKEŠ
