JAK BUDE OMEZEN PROVOZ KONCEM PROSINCE ?

23. prosince 2024 Zavřeno
27. prosince 2024 Zavřeno
30. prosince 2024 Otevřeno - úřední den
31. prosince 2024 Zavřeno

NÍŽE UVEDENÉ USNESENÍ JE NA STRÁNKÁCH UMÍSTĚNO NA ZÁKLADĚ PŘÍKAZU SOUDU
V TOMTO USNESENÍ UVEDENÉM POD Č. IV.

č. j. 68 Cm 23/2022-165

Usnesení

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl JUDr. Andreou Esterkovou jako samosoudcem v právní věci

navrhovatele:
Bc. Daniel Šimandl, narozený dne 5. 7. 1968
bytem Františka Malíka 994/6, 434 01 Most
zastoupený advokátem Mgr. Janem Pořízkem
sídlem Kováků 554/24, 150 00 Praha 5

za účasti:
Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257
sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most

o určení neplatnosti shromáždění delegátů, o návrhu na nařízení předběžného opatření takto:

  1. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno zdržet se používání stanov schválených usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021.
  2. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno odstranit stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 z internetových stránek www.sbdkrusnohor.cz.
  3. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno zdržet se šíření informací, že stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 byly schváleny, byly přijaty, jsou platné nebo jsou účinné.
  4. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se ídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno umístit toto usnesení na úvodní stranu internetových stránek www.sbdkrusnohor.cz.

Odůvodnění:

  1. Navrhovatel, coby člen družstva Stavební bytové družstvo Krušnohor (dále jen družstvo) se návrhem doručeným podepsanému soudu dne 16. 2. 2022 domáhal vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva konaného dne 30. 12. 2021. Svůj návrh odůvodnil tím, že shromáždění nebylo řádně svoláno, dle navrhovatele bylo svoláno v naprostém utajení. Z důvodu svého zájmu o práci v představenstvu oznámil dne 27. 12. 2021 svou kandidaturu do představenstva prostřednictvím datové schránky, na shromáždění však pozván nebyl. Družstvo tak porušilo právo navrhovatele – právo být volen. Zároveň navrhovatel poukázal na skutečnost, že na shromáždění bylo pozváno málo delegátů a dle jeho názoru tak bylo neusnášeníschopné.
  2. Následným podáním doručeným soudu dne 28. 2. 2022 navrhovatel navrhl vydání předběžného opatření popsaného ve výrokové části tohoto usnesení. Navrhovatel uvedl, resp. doplnil svá tvrzení uvedená v návrhu ve věci samé o tvrzení, že jedním z usnesení přijatých na shromáždění dne 30. 12. 2021 měly být schváleny zcela nové stanovy družstva, které navrhovatel označuje za nicotné s tím, že tyto stanovy navíc k 28. 2. 2022 pozbyly právní účinky. Zakladatelským právním jednáním družstva proto jsou a nikdy jím nepřestaly být předchozí stanovy z roku 2018. Navrhovatel uvedl, že v místnosti, kde se konalo shromáždění, nebyl přítomen notář, který by usnesení shormáždění delegátů o návrhu (nicotných) stanov osvědčil. Dne 28. 2. 2022 uplynulo 60 dnů od hlasování shromáždění delegátů o přijetí stanov. Protože do uvedeného dne nebyl a nemohl být sepsán notářský zápis osvědčující toto usnesení, stanovy pozbyly 28. 2. 2022 ve smyslu § 45 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále jen ZOK) právních účinků. Navrhovatel dále uvedl, že dne 3. 3. 2022 by se mělo konat další jednání shromáždění delegátů. To má na programu přijetí volebního řádu pro volby členů představenstva a kontrolní komise a volebního řádu pro volby delegátů shromáždění delegátů, ten však odporuje účinným stanovám z roku 2018 především účelovým vytvořením volebních obvodů. Ve dnech 4. 3. 2022 - 3. 5. 2022 by se pak měl konat volby delegátů družstva. Pokud však bude družstvo používat (nicotné) stanovy, ať při konání voleb delegátů, nebo i v jiných případech, hrozí mu i jeho členům jasná újma.
  3. Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.
  4. Jistota 10 000 Kč (postačující k zajištění náhrady možné újmy) byla v den podání návrhu u podepsaného soudu složena, takže důvod pro odmítnutí návrhu podle § 75b odst. 2 o.s.ř. nebyl dán.
  5. Podle § 76 odst. 1 o.s.ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (písm. d)) či aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel (písm. e)).
  6. Není-li návrh odmítnut z důvodu uvedeného v ustanovení § 75a nebo § 75b odst. 2 o.s.ř., předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (§ 75c odst. 1 o.s.ř.).
  7. Předběžné opatření je procesním prostředkem pro mimořádný zásah do práv a postavení účastníka. Před jeho případným nařízením musí být proto alespoň osvědčeny potřebné skutkové okolnosti, především tedy existence práva na straně žalobkyně nebo právního vztahu mezi účastníky řízení, naléhavost potřeby k zatímní úpravě. Přitom v rámci řízení o vydání předběžného opatření nelze posuzovat právní základ věci a předjímat rozhodnutí ve věci samé a tedy učinit závěr o hmotných právech a povinnostech účastníků.
  8. V daném případě podal navrhovatel návrh na nařízení předběžného opatření, neboť má za to, že je třeba zatímně upravit poměry mezi účastníky s tím, že je nutné zabránit aplikaci (nicotných) stanov ohrožujících jak práva navrhovatele, tak dalších členů družstva i družstva samotného s důrazem na skutečnost, že ve dnech 4. 3. 2022 - 3. 5. 2022 se mají konat volby delegátů družstva. Pokud by pak při těchto nebo i v jiných případech družstvo užívalo (nicotné) stanovy, hrozí družstvu i jeho členům jasná újma.
  9. Podepsaný soud dospěl k závěru, že je v daném případě s ohledem na znění navrhovaného předběžného opatření, jehož důsledky by se vztahovaly na značné množství osob (členů družstva) i chod družstva samotného, potřebné seznámit družstvo s navrhovaným předběžným opatřením. O uvedeném soud vyrozuměl navrhovatele a zároveň vyzval družstvo, aby se ve stanovené lhůtě k tomuto návrhu vyjádřilo a předložilo soudu notářský zápis osvědčující průběh napadeného shromáždění. Odkázal přitom na rozhodnutí Ústavního soudu, konkrétně nález Pl. ÚS16/09, který v bodu 23 uvedl, že "má-li být předběžným opatřením uložena povinnost, musí mít účastníci řízení možnost ve srovnatelném rozsahu uplatnit před soudem svá tvrzení i námitky ve vztahu k předmětnému návrhu, které se relevantním způsobem promítnou do úvahy soudu ve vztahu k posouzení důvodnosti návrhu." Podepsaný soud pak dále v uvedeném směru odkazuje i na rozhodnutí Ústavního soud z 1. 9. 2016, II. ÚS 1847/16 a zde uvedenou tezi, že: „ Jakkoliv je však dokazování při posuzování nezbytnosti nařízení předběžného opatření omezené, nic to nemění na skutečnosti, že je právem žalovaného vyplývajícím z čl. 38 odst. 2 Listiny, aby se vyjádřil ke skutečnostem uváděným druhou stranou, čemuž odpovídá i povinnost soudů poskytnout žalovanému prostor k přednesení jeho námitek a argumentů. Právo vyjádřit se k prováděným důkazům dle čl. 38 odst. 2 Listiny totiž negarantuje pouze možnost představení svého stanoviska k provedeným důkazům, ale obecně ke všem skutečnostem, tvrzením a úvahám, které jsou předneseny soudu. Takto jde o esenciální právo na slyšení argumentů každé strany a o zajištění příležitosti ovlivnit svými argumenty úvahu soudu, a to též u dílčích částí soudního řízení (k tomu srov. např. H. Baňouch in E. Wagnerová a kol. Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 797).“
  10. Družstvo na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagovalo.
  11. Soud má za to, že potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků byla v daném případě prokázána. Z (prostého) zápisu ze Shromáždění delegátů družstva konaného dne 30. 12. 2021 se podává, že na tomto byly mimo jiné schváleny „Navržené úpravy stanov družstva 2021 s platností od 30. 12. 2021“. Tyto schválené stanovy mimo jiné mění podstatným způsobem úpravu obvodů pro volbu delegátů či úpravu povahy „nebydlících“ členů družstva. Navrhovatel tedy osvědčil konání shromáždění, schválení (mimo jiné) usnesení o přijetí uvedených (upravených) stanov, dále bylo osvědčeno, že tak bylo učiněno v nepřítomnosti notáře. Navrhovatel také osvědčil plánované konání následného shromáždění delegátů dne 3. 3. 2022 a následné konání nových voleb delegátů dle napadených stanov. Předloženými listinami je tak osvědčeno, že družstvo jedná a činí právní úkony na podkladě stanov, které nebyly přijaty v souladu s právní úpravou (§ 659 ost. 2 písm. a) zákona č. 90/2012 o obchodních společnostech a družstvech). Potřeba zatímní úpravy poměrů je tak prokázána a je na místě, neboť byl osvědčen navrhovatelem tvrzený postup družstva a nepříznivý stav z něj vyplývající.
  12. Soud tedy na základě uvedených důvodů dospěl k závěru, že byly osvědčeny skutečnosti rozhodné pro nařízení navrhovaného předběžného opatření.

Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného do 15 dnů od jeho doručení.

Ústí nad Labem 11. března 2022

JUDr. Andrea Esterková v. r. soudkyně

Zpět

Přístup do bytu: Ano, či ne? Je to povinnost?

Zpět na seznam článků

Ze zpravodaje SBDK - 5/2023

Někteří bydlící nezpřístupňují své byty pro zajištění akcí typu postřiky proti štěnicím, výměny vodoměrů atd. Lze proti těmto jedincům nějak zakročit, aby umožnili vstup do bytů a dokončení akcí?

Dotaz z porady předsedů SVJ

Relevantní právní úpravu ve vztahu k uvedenému dotazu obsahuje ustanovení § 1183 odst. 1 občanského zákoníku, které uvádí: „Vlastník jednotky se zdrží všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku, o nichž bylo řádně rozhodnuto; jsou-li prováděny uvnitř bytu nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky, umožní do nich přístup, pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu. To platí i pro umístění, údržbu a kontrolu zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií.“ Ve spojení s § 7 nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, odbornou literaturou a vybranými rozhodnutími tuzemských soudů, pak lze v úvodu konstatovat, že je vlastník za splnění určitých podmínek povinen umožnit přístup do svého bytu.

Mezi podmínky, za kterých by měl vlastník zpřístupnit svůj byt správci domu, nebo osobě, kterou správce domu objednal k provedení údržby nebo výměně vodoměrů, o níž bylo řádně oprávněným orgánem rozhodnuto, patří výzva osoby odpovědné za správu domu. Pro tuto výzvu není zákonem jasně stanovena forma, avšak standardně je tato činěna vyvěšením informace v domě na nástěnce nebo ve výtahu a zároveň lze doporučit informovat každého vlastníka e-mailovým sdělením nebo jiným prokazatelným způsobem. Výzva by přitom měla přinejmenším obsahovat informace o tom, k čemu je vlastník bytu vyzýván a v jaké lhůtě má byt zpřístupnit. Výzva by měla být dostatečně určitá, proto doporučuji, aby tato výzva obsahovala také krátké odůvodnění, proč je nutné byt zpřístupnit a odkaz na rozhodnutí odpovědného orgánu, kterým bylo o provedení oprav, údržby apod. rozhodnuto. Ačkoli zákon jasně nestanovuje lhůtu, ve které by měla být výzva doručena, považuji za spravedlivé, aby tuto výzvu obdržel každý vlastník v dostatečném předstihu a mohl si svůj program upravit tak, že bude v požadované době schopen byt bez větších komplikací zpřístupnit.

Současně upozorňuji na skutečnost, že o provedení údržby, oprav nebo jiných oprav má být řádně rozhodnuto k tomu oprávněným orgánem/osobou, což potvrdil také Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 26. ledna 2021 (sp. zn. II. ÚS 3404/20).

Povinnost vlastníka byt po řádně učiněné výzvě zpřístupnit k provedení schválených oprav nebo údržby potvrdil také Vrchní soud v Praze ve svém usnesení ze dne 9. ledna 2018 (sp. zn. 14 Cmo 310/2016). Jak jsem ale již v tomto článku uvedl, výzva by měla být dostatečně konkrétní a určitá, a to z následujícího důvodu. Důležitost řádně učiněné výzvy spočívá v tom, aby – pokud přes učiněnou výzvu vlastník svůj byt odmítá bez řádného odůvodnění zpřístupnit – se mohla k tomu oprávněná osoba domáhat tohoto přístupu návrhem u soudu.

Pokud se tedy týká položeného dotazu, lze se vůči vlastníkům, kteří přes řádné schválení provedení údržby nebo výměny vodoměrů či stoupacího potrubí a následně učiněnou výzvu ke zpřístupnění bytu odmítají svůj byt zpřístupnit, domáhat tohoto zpřístupnění soudní cestou. Samozřejmě vždy doporučuji pokusit se s těmito vlastníky ještě dodatečně domluvit a zjistit jejich důvody, proč byt nechtějí zpřístupnit a vysvětlit jim důvody, proč údržbu nelze řádně provést, aniž by byl jejich byt zpřístupněn. Pokud ani poté a dodatečně učiněné výzvě nedospějí strany k dohodě, nabízí se domáhat se tohoto u soudu.

Opakovanou snahu o mimosoudní dohodu přitom doporučuji zejména z toho důvodu, že soudní řízení může trvat delší dobu, po kterou může být fungování bytového domu ztíženo nebo uvedený stav snižovat komfort bydlení v domě. Nedojde-li ale k této dohodě, bude nutné se přístupu domáhat u soudu, přičemž lze doporučit navrhnout soudu, aby v rámci předběžného opatření uložil danému vlastníkovi byt zpřístupnit.

K tomu, jak takové soudní řízení probíhá, uvedu konkrétní příklad, který řešil Okresní soud v Hradci Králové. V tomto případě vlastník bytu odmítal zpřístupnit byt k provedení plánované výměny stoupacího potrubí studené vody, teplé vody, odpadního potrubí a demontáži stávajících vodoměrů teplé a studené vody a instalace nových vodoměrů s rádiovým odečtem. Tato výměna byla řádné schválena na shromáždění většinou vlastníků bytových jednotek a vlastníci bytů byli řádně o potřebě zpřístupnění bytů informováni v dostatečném předstihu. Dotčený vlastník na shromáždění uvedl, že s touto výměnou nesouhlasí a tím pak také odůvodňoval odmítnutí zpřístupnění bytu.

Oprávněná osoba se tak rozhodla domáhat tohoto zpřístupnění bytu u soudu, kdy rovněž navrhla, aby soud před vydáním samotného rozhodnutí nařídil předběžným opatřením tomuto vlastníkovi byt zpřístupnit. Vlastník bytu tak až na základě tohoto předběžného opatření byt zpřístupnil a výměna mohla být provedena, resp. dokončena. Správci domu, resp. vlastníkům domu postupem tohoto vlastníka však vznikly další náklady, jako úhrada víceprací zhotoviteli nebo náklady na právní zastoupení, které vznikly v příčinné souvislosti s jednáním dotčeného vlastníka. Soud proto následně rozhodl tak, že je tento vlastník povinen uhradit také náklady za vícepráce a odměnu za právní zastoupení, které by – nebýt jeho odmítavého jednání – nevznikly.

Závěrem proto k uvedenému dotazu shrnuji, že je důležité, aby byla údržba, výměna nebo jiné opravy řádně schváleny v souladu se stanovami k tomu oprávněným orgánem nebo osobou. Následně mají být vlastníci v dostatečném předstihu informováni o potřebě zpřístupnit byt, a to včetně uvedení důvodu, termínu a odkazu na rozhodnutí, kterým byla údržba nebo oprava schválena. Pokud by přes to některý z vlastníků odmítl byt bez řádného důvodu zpřístupnit, a to ani po opakované výzvě a případné snaze o domluvu, lze se tohoto zpřístupnění domáhat návrhem u soudu. V takovém případě lze doporučit žádat soud o vydání předběžného opatření, kterým uloží vlastníkovi povinnost byt zpřístupnit a zároveň požadovat, aby soud následně rozhodl tak, že je tento vlastník povinen uhradit vzniklé vícenáklady a případnou odměnu za právní zastoupení, pokud tyto v důsledku jeho jednání vznikly.

Mgr. Pavol ŠIMON
Belšán & Partners,
advokátní kancelář