JAK BUDE OMEZEN PROVOZ KONCEM PROSINCE ?

23. prosince 2024 Zavřeno
27. prosince 2024 Zavřeno
30. prosince 2024 Otevřeno - úřední den
31. prosince 2024 Zavřeno

NÍŽE UVEDENÉ USNESENÍ JE NA STRÁNKÁCH UMÍSTĚNO NA ZÁKLADĚ PŘÍKAZU SOUDU
V TOMTO USNESENÍ UVEDENÉM POD Č. IV.

č. j. 68 Cm 23/2022-165

Usnesení

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl JUDr. Andreou Esterkovou jako samosoudcem v právní věci

navrhovatele:
Bc. Daniel Šimandl, narozený dne 5. 7. 1968
bytem Františka Malíka 994/6, 434 01 Most
zastoupený advokátem Mgr. Janem Pořízkem
sídlem Kováků 554/24, 150 00 Praha 5

za účasti:
Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257
sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most

o určení neplatnosti shromáždění delegátů, o návrhu na nařízení předběžného opatření takto:

  1. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno zdržet se používání stanov schválených usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021.
  2. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno odstranit stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 z internetových stránek www.sbdkrusnohor.cz.
  3. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno zdržet se šíření informací, že stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 byly schváleny, byly přijaty, jsou platné nebo jsou účinné.
  4. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se ídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno umístit toto usnesení na úvodní stranu internetových stránek www.sbdkrusnohor.cz.

Odůvodnění:

  1. Navrhovatel, coby člen družstva Stavební bytové družstvo Krušnohor (dále jen družstvo) se návrhem doručeným podepsanému soudu dne 16. 2. 2022 domáhal vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva konaného dne 30. 12. 2021. Svůj návrh odůvodnil tím, že shromáždění nebylo řádně svoláno, dle navrhovatele bylo svoláno v naprostém utajení. Z důvodu svého zájmu o práci v představenstvu oznámil dne 27. 12. 2021 svou kandidaturu do představenstva prostřednictvím datové schránky, na shromáždění však pozván nebyl. Družstvo tak porušilo právo navrhovatele – právo být volen. Zároveň navrhovatel poukázal na skutečnost, že na shromáždění bylo pozváno málo delegátů a dle jeho názoru tak bylo neusnášeníschopné.
  2. Následným podáním doručeným soudu dne 28. 2. 2022 navrhovatel navrhl vydání předběžného opatření popsaného ve výrokové části tohoto usnesení. Navrhovatel uvedl, resp. doplnil svá tvrzení uvedená v návrhu ve věci samé o tvrzení, že jedním z usnesení přijatých na shromáždění dne 30. 12. 2021 měly být schváleny zcela nové stanovy družstva, které navrhovatel označuje za nicotné s tím, že tyto stanovy navíc k 28. 2. 2022 pozbyly právní účinky. Zakladatelským právním jednáním družstva proto jsou a nikdy jím nepřestaly být předchozí stanovy z roku 2018. Navrhovatel uvedl, že v místnosti, kde se konalo shromáždění, nebyl přítomen notář, který by usnesení shormáždění delegátů o návrhu (nicotných) stanov osvědčil. Dne 28. 2. 2022 uplynulo 60 dnů od hlasování shromáždění delegátů o přijetí stanov. Protože do uvedeného dne nebyl a nemohl být sepsán notářský zápis osvědčující toto usnesení, stanovy pozbyly 28. 2. 2022 ve smyslu § 45 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále jen ZOK) právních účinků. Navrhovatel dále uvedl, že dne 3. 3. 2022 by se mělo konat další jednání shromáždění delegátů. To má na programu přijetí volebního řádu pro volby členů představenstva a kontrolní komise a volebního řádu pro volby delegátů shromáždění delegátů, ten však odporuje účinným stanovám z roku 2018 především účelovým vytvořením volebních obvodů. Ve dnech 4. 3. 2022 - 3. 5. 2022 by se pak měl konat volby delegátů družstva. Pokud však bude družstvo používat (nicotné) stanovy, ať při konání voleb delegátů, nebo i v jiných případech, hrozí mu i jeho členům jasná újma.
  3. Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.
  4. Jistota 10 000 Kč (postačující k zajištění náhrady možné újmy) byla v den podání návrhu u podepsaného soudu složena, takže důvod pro odmítnutí návrhu podle § 75b odst. 2 o.s.ř. nebyl dán.
  5. Podle § 76 odst. 1 o.s.ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (písm. d)) či aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel (písm. e)).
  6. Není-li návrh odmítnut z důvodu uvedeného v ustanovení § 75a nebo § 75b odst. 2 o.s.ř., předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (§ 75c odst. 1 o.s.ř.).
  7. Předběžné opatření je procesním prostředkem pro mimořádný zásah do práv a postavení účastníka. Před jeho případným nařízením musí být proto alespoň osvědčeny potřebné skutkové okolnosti, především tedy existence práva na straně žalobkyně nebo právního vztahu mezi účastníky řízení, naléhavost potřeby k zatímní úpravě. Přitom v rámci řízení o vydání předběžného opatření nelze posuzovat právní základ věci a předjímat rozhodnutí ve věci samé a tedy učinit závěr o hmotných právech a povinnostech účastníků.
  8. V daném případě podal navrhovatel návrh na nařízení předběžného opatření, neboť má za to, že je třeba zatímně upravit poměry mezi účastníky s tím, že je nutné zabránit aplikaci (nicotných) stanov ohrožujících jak práva navrhovatele, tak dalších členů družstva i družstva samotného s důrazem na skutečnost, že ve dnech 4. 3. 2022 - 3. 5. 2022 se mají konat volby delegátů družstva. Pokud by pak při těchto nebo i v jiných případech družstvo užívalo (nicotné) stanovy, hrozí družstvu i jeho členům jasná újma.
  9. Podepsaný soud dospěl k závěru, že je v daném případě s ohledem na znění navrhovaného předběžného opatření, jehož důsledky by se vztahovaly na značné množství osob (členů družstva) i chod družstva samotného, potřebné seznámit družstvo s navrhovaným předběžným opatřením. O uvedeném soud vyrozuměl navrhovatele a zároveň vyzval družstvo, aby se ve stanovené lhůtě k tomuto návrhu vyjádřilo a předložilo soudu notářský zápis osvědčující průběh napadeného shromáždění. Odkázal přitom na rozhodnutí Ústavního soudu, konkrétně nález Pl. ÚS16/09, který v bodu 23 uvedl, že "má-li být předběžným opatřením uložena povinnost, musí mít účastníci řízení možnost ve srovnatelném rozsahu uplatnit před soudem svá tvrzení i námitky ve vztahu k předmětnému návrhu, které se relevantním způsobem promítnou do úvahy soudu ve vztahu k posouzení důvodnosti návrhu." Podepsaný soud pak dále v uvedeném směru odkazuje i na rozhodnutí Ústavního soud z 1. 9. 2016, II. ÚS 1847/16 a zde uvedenou tezi, že: „ Jakkoliv je však dokazování při posuzování nezbytnosti nařízení předběžného opatření omezené, nic to nemění na skutečnosti, že je právem žalovaného vyplývajícím z čl. 38 odst. 2 Listiny, aby se vyjádřil ke skutečnostem uváděným druhou stranou, čemuž odpovídá i povinnost soudů poskytnout žalovanému prostor k přednesení jeho námitek a argumentů. Právo vyjádřit se k prováděným důkazům dle čl. 38 odst. 2 Listiny totiž negarantuje pouze možnost představení svého stanoviska k provedeným důkazům, ale obecně ke všem skutečnostem, tvrzením a úvahám, které jsou předneseny soudu. Takto jde o esenciální právo na slyšení argumentů každé strany a o zajištění příležitosti ovlivnit svými argumenty úvahu soudu, a to též u dílčích částí soudního řízení (k tomu srov. např. H. Baňouch in E. Wagnerová a kol. Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 797).“
  10. Družstvo na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagovalo.
  11. Soud má za to, že potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků byla v daném případě prokázána. Z (prostého) zápisu ze Shromáždění delegátů družstva konaného dne 30. 12. 2021 se podává, že na tomto byly mimo jiné schváleny „Navržené úpravy stanov družstva 2021 s platností od 30. 12. 2021“. Tyto schválené stanovy mimo jiné mění podstatným způsobem úpravu obvodů pro volbu delegátů či úpravu povahy „nebydlících“ členů družstva. Navrhovatel tedy osvědčil konání shromáždění, schválení (mimo jiné) usnesení o přijetí uvedených (upravených) stanov, dále bylo osvědčeno, že tak bylo učiněno v nepřítomnosti notáře. Navrhovatel také osvědčil plánované konání následného shromáždění delegátů dne 3. 3. 2022 a následné konání nových voleb delegátů dle napadených stanov. Předloženými listinami je tak osvědčeno, že družstvo jedná a činí právní úkony na podkladě stanov, které nebyly přijaty v souladu s právní úpravou (§ 659 ost. 2 písm. a) zákona č. 90/2012 o obchodních společnostech a družstvech). Potřeba zatímní úpravy poměrů je tak prokázána a je na místě, neboť byl osvědčen navrhovatelem tvrzený postup družstva a nepříznivý stav z něj vyplývající.
  12. Soud tedy na základě uvedených důvodů dospěl k závěru, že byly osvědčeny skutečnosti rozhodné pro nařízení navrhovaného předběžného opatření.

Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného do 15 dnů od jeho doručení.

Ústí nad Labem 11. března 2022

JUDr. Andrea Esterková v. r. soudkyně

Zpět

Mohu byt darovat dceři, aby jej nemohl syn zdědit?

Zpět na seznam článků

Ze zpravodaje SBDK - 4/2023

V roce 2021 jsem si pro sebe koupil byt, ale v důsledku zhoršení mého zdravotního stavu jsem se po roce rozhodl, že půjdu do domova pro seniory. V domově mě navštěvuje pouze dcera. Syn o mě neprojevuje zájem. Jelikož už nemám manželku, mohu byt darovat dceři, aby jej nemohl můj syn zdědit? Je tento postup v pořádku a pojí se s ním nějaké poplatky státu?

B. J., Most

Položený dotaz je poměrně komplexní, neboť je uvedený postup částečně upraven veřejným a částečně soukromým právem, přičemž každou takovou životní situaci doporučuji konzultovat individuálně s odborníkem.

Z pohledu právních odvětví je část problematiky řešena občanským právem (právo nemovitosti, smluvní právo a dědické právo) a část pak právem správním (poplatky katastrálnímu úřadu) a finančním (daně).

Nejprve se tedy zaměřím na soukromoprávní část, na kterou pak navážu veřejnoprávní částí.

SOUKROMÉ PRÁVO

Úvodem této části shrnuji, že vycházím z předpokladu, že k převodu bytové jednotky na Vás došlo na základě kupní smlouvy a jednotka není nijak zatížena právem, které by jakkoli omezovalo nakládání s ní. Za tohoto předpokladu pak nevnímám žádný problém v tom, aby byla jednotka darována jakékoli osobě podle volby vlastníka, tudíž s Vaší dcerou lze uzavřít darovací smlouvu, na základě které dojde k převodu vlastnického práva k bytu na ni.

V obdobných případech, kdy nelze vyloučit, že byste se do bytu ještě někdy v budoucnu chtěl opět nastěhovat, lze doporučit současně s darováním jednotky domluvit se s dcerou na tom, zda by souhlasila se zřízením věcného břemene doživotního užívání. Toto právo se rovněž zapisuje do katastru nemovitostí a zaniká až smrtí oprávněné osoby, nevzdáte-li se jej dříve. V případě zlepšení Vašeho zdravotního stavu tedy máte pořád jistotu, že se do bytu můžete bez větších komplikací vrátit a bydlet v něm.

V rámci této části však považuji za nutné alespoň obecně upozornit na právní odvětví dědického práva. Právní jednání zůstavitele, které učinil za svého života, standardně není v rámci dědického řízení zpochybňováno. Nicméně vzhledem k tomu, že máte dva potomky, u obou se jedná o nepominutelného dědice, který – pokud nechcete, aby po Vás cokoli dědil – má být vyděděn. Rozhodnete-li se tedy, že byste přece jenom nechtěl byt dceři darovat, ale zajistit, aby tento celý zdědila ona (a syn na něj neměl nárok), nestačí sepsat jenom závěť, ale musíte syna také vydědit.

K vydědění nepominutelného dědice však může dojít pouze z důvodů vyjmenovaných v § 1646 odst. 1 občanského zákoníku. Vzhledem k posuzované situaci lze uvažovat o užití následujících důvodů: (i) neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi anebo (ii) neprojevování opravdového zájmu o Vás, jaký by projevovat měl. Současně je ale nezbytné jasně popsat okolnosti chování, které pod tyto důvody lze podřadit. Závěť i listinu o vydědění lze sepsat vlastní rukou, ale v těchto případech doporučuji vyhledat právní pomoc a sepsat tyto listiny u notáře ve formě notářského zápisu. Předejdete tak situaci, kdy se po smrti můžou listiny ztratit nebo je zpochybňována jejich pravost.

Závěrem této části shrnuji, že pokud nevlastníte kromě bytu jiný majetek, je darování bytu dceři za Vašeho života nejjistějším způsobem. I kdybyste jiný majetek vlastnil, byt dceři stejně zůstane, ale může dojít k započtení tohoto daru na její podíl a za určitých okolností by zbytek majetku mohl zdědit syn, nebude-li platně vyděděn.

VEŘEJNÉ PRÁVO

Jelikož jste se dotazoval rovněž na povinnosti, které vzniknou převodci nebo nabyvateli při převodu nemovitosti, upozorňuji, že je nutné při změnách vlastnického práva k nemovitosti zapsat tyto změny do katastru nemovitostí. Při změně vlastnického práva k nemovitosti se zápis změny vlastníka provede na základě návrhu na vklad do katastru nemovitostí podle katastrálního zákona. K návrhu bude nutné přiložit originál darovací smlouvy s úředně ověřenými podpisy a uhradit správní poplatek ve výši 2 000 Kč.

Z dalších úkonů je pak při převodu nemovitosti nutno pamatovat na daňové povinnosti vůči státu. Po převodu nemovitosti má její nabyvatel povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí, přičemž v roce 2023 byl posledním dnem pro podání 31. leden.

Ačkoli v daném případě je řešeno primárně darování nemovitosti, považuji za vhodné upozornit na povinnost úhrady daně z příjmu fyzických osob při převodu nemovitosti na základě kupní smlouvy. Příjem z prodeje nemovitosti je zdaňován podle § 10 zákona o dani z příjmu, přičemž její výše se liší u fyzických a právnických osob a na její výši může mít také vliv výše příjmu v roce 2022.

Základem daně je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Příjmem je tedy cena získaná prodejem. Výdajem je částka, za kterou jste nemovitost koupil. Mezi další nejčastější výdaje se pak řadí např. právní náklady, posudky, opravy, technické zhodnocení, náklady za realitní kancelář atd. Pokud byste tedy byt koupil za 1 milion korun, prodáte jej za 1 milion 200 tisíc korun a další výdaje činily 100 tisíc korun, je ve vztahu k zisku z prodeje nemovitosti základem pro daň z příjmu částka ve výši 100 tisíc korun, z níž se pak bude počítat daň, kterou je nutné uhradit.

Jsou ale situace, kdy jste od této daně z příjmu osvobozen, kterými zjednodušeně jsou: (i) nemovitost vlastníte deset let, (ii) nemovitost vlastníte nejméně dva roky a máte v ní bydliště, (iii) použijete peníze z prodeje na obstarání vlastní bytové potřeby.

V případě darování nemovitosti je situace opačná a daň z příjmu může platit nabyvatel, neboť se darovaná nemovitost považuje za bezúplatný příjem. Od povinnosti hradit daň z bezúplatného příjmu jsou ale zcela osvobozeny dary, pokud je dárce a obdarovaný v určitém příbuzenském vztahu, jako např. rodiče, děti, vnuci, strýc, neteř, ale také sourozenci nebo manžel/ka. Dále sem patří také osoby, které s dárcem žijí nejméně jeden rok ve společné domácnosti.

SHRNUTÍ

S ohledem na výše uvedené tedy ve vztahu k položeném dotazu shrnuji, že byt lze bez jakýchkoli omezení darovat Vaší dceři. Jelikož jste v příbuzenském vztahu, tak by dcera neměla mít povinnost hradit daň z bezúplatného příjmu z daru a v souvislosti s darováním nemovitosti Vám vzniknou tedy náklady související s případným právním poradenstvím při zpracování smluvní dokumentace a také bude nutné uhradit správní poplatek katastrálnímu úřadu.

Ve vztahu k Vašemu synovi, jakožto nepominutelnému dědici, pak doporučuji zvážit, jaká jsou rizika se započtením daru na povinný díl Vaší dcery v rámci dědického řízení, kdy – v závislosti na hodnotě zbývajícího majetku – by jej v takovém případě mohl celý zdědit Váš syn. Závěrem tedy doporučuji v těchto životních situacích vyhledat právní pomoc, kdy zvážíte všechna možná rizika, kterým by tak bylo možné předejít.

Mgr. Pavol ŠIMON
Belšán & Partners,
advokátní kancelář