NÍŽE UVEDENÉ USNESENÍ JE NA STRÁNKÁCH UMÍSTĚNO NA ZÁKLADĚ PŘÍKAZU SOUDU
V TOMTO USNESENÍ UVEDENÉM POD Č. IV.

č. j. 68 Cm 23/2022-165

Usnesení

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl JUDr. Andreou Esterkovou jako samosoudcem v právní věci

navrhovatele:
Bc. Daniel Šimandl, narozený dne 5. 7. 1968
bytem Františka Malíka 994/6, 434 01 Most
zastoupený advokátem Mgr. Janem Pořízkem
sídlem Kováků 554/24, 150 00 Praha 5

za účasti:
Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257
sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most

o určení neplatnosti shromáždění delegátů, o návrhu na nařízení předběžného opatření takto:

  1. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno zdržet se používání stanov schválených usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021.
  2. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno odstranit stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 z internetových stránek www.sbdkrusnohor.cz.
  3. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno zdržet se šíření informací, že stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 byly schváleny, byly přijaty, jsou platné nebo jsou účinné.
  4. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se ídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno umístit toto usnesení na úvodní stranu internetových stránek www.sbdkrusnohor.cz.

Odůvodnění:

  1. Navrhovatel, coby člen družstva Stavební bytové družstvo Krušnohor (dále jen družstvo) se návrhem doručeným podepsanému soudu dne 16. 2. 2022 domáhal vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva konaného dne 30. 12. 2021. Svůj návrh odůvodnil tím, že shromáždění nebylo řádně svoláno, dle navrhovatele bylo svoláno v naprostém utajení. Z důvodu svého zájmu o práci v představenstvu oznámil dne 27. 12. 2021 svou kandidaturu do představenstva prostřednictvím datové schránky, na shromáždění však pozván nebyl. Družstvo tak porušilo právo navrhovatele – právo být volen. Zároveň navrhovatel poukázal na skutečnost, že na shromáždění bylo pozváno málo delegátů a dle jeho názoru tak bylo neusnášeníschopné.
  2. Následným podáním doručeným soudu dne 28. 2. 2022 navrhovatel navrhl vydání předběžného opatření popsaného ve výrokové části tohoto usnesení. Navrhovatel uvedl, resp. doplnil svá tvrzení uvedená v návrhu ve věci samé o tvrzení, že jedním z usnesení přijatých na shromáždění dne 30. 12. 2021 měly být schváleny zcela nové stanovy družstva, které navrhovatel označuje za nicotné s tím, že tyto stanovy navíc k 28. 2. 2022 pozbyly právní účinky. Zakladatelským právním jednáním družstva proto jsou a nikdy jím nepřestaly být předchozí stanovy z roku 2018. Navrhovatel uvedl, že v místnosti, kde se konalo shromáždění, nebyl přítomen notář, který by usnesení shormáždění delegátů o návrhu (nicotných) stanov osvědčil. Dne 28. 2. 2022 uplynulo 60 dnů od hlasování shromáždění delegátů o přijetí stanov. Protože do uvedeného dne nebyl a nemohl být sepsán notářský zápis osvědčující toto usnesení, stanovy pozbyly 28. 2. 2022 ve smyslu § 45 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále jen ZOK) právních účinků. Navrhovatel dále uvedl, že dne 3. 3. 2022 by se mělo konat další jednání shromáždění delegátů. To má na programu přijetí volebního řádu pro volby členů představenstva a kontrolní komise a volebního řádu pro volby delegátů shromáždění delegátů, ten však odporuje účinným stanovám z roku 2018 především účelovým vytvořením volebních obvodů. Ve dnech 4. 3. 2022 - 3. 5. 2022 by se pak měl konat volby delegátů družstva. Pokud však bude družstvo používat (nicotné) stanovy, ať při konání voleb delegátů, nebo i v jiných případech, hrozí mu i jeho členům jasná újma.
  3. Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.
  4. Jistota 10 000 Kč (postačující k zajištění náhrady možné újmy) byla v den podání návrhu u podepsaného soudu složena, takže důvod pro odmítnutí návrhu podle § 75b odst. 2 o.s.ř. nebyl dán.
  5. Podle § 76 odst. 1 o.s.ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (písm. d)) či aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel (písm. e)).
  6. Není-li návrh odmítnut z důvodu uvedeného v ustanovení § 75a nebo § 75b odst. 2 o.s.ř., předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (§ 75c odst. 1 o.s.ř.).
  7. Předběžné opatření je procesním prostředkem pro mimořádný zásah do práv a postavení účastníka. Před jeho případným nařízením musí být proto alespoň osvědčeny potřebné skutkové okolnosti, především tedy existence práva na straně žalobkyně nebo právního vztahu mezi účastníky řízení, naléhavost potřeby k zatímní úpravě. Přitom v rámci řízení o vydání předběžného opatření nelze posuzovat právní základ věci a předjímat rozhodnutí ve věci samé a tedy učinit závěr o hmotných právech a povinnostech účastníků.
  8. V daném případě podal navrhovatel návrh na nařízení předběžného opatření, neboť má za to, že je třeba zatímně upravit poměry mezi účastníky s tím, že je nutné zabránit aplikaci (nicotných) stanov ohrožujících jak práva navrhovatele, tak dalších členů družstva i družstva samotného s důrazem na skutečnost, že ve dnech 4. 3. 2022 - 3. 5. 2022 se mají konat volby delegátů družstva. Pokud by pak při těchto nebo i v jiných případech družstvo užívalo (nicotné) stanovy, hrozí družstvu i jeho členům jasná újma.
  9. Podepsaný soud dospěl k závěru, že je v daném případě s ohledem na znění navrhovaného předběžného opatření, jehož důsledky by se vztahovaly na značné množství osob (členů družstva) i chod družstva samotného, potřebné seznámit družstvo s navrhovaným předběžným opatřením. O uvedeném soud vyrozuměl navrhovatele a zároveň vyzval družstvo, aby se ve stanovené lhůtě k tomuto návrhu vyjádřilo a předložilo soudu notářský zápis osvědčující průběh napadeného shromáždění. Odkázal přitom na rozhodnutí Ústavního soudu, konkrétně nález Pl. ÚS16/09, který v bodu 23 uvedl, že "má-li být předběžným opatřením uložena povinnost, musí mít účastníci řízení možnost ve srovnatelném rozsahu uplatnit před soudem svá tvrzení i námitky ve vztahu k předmětnému návrhu, které se relevantním způsobem promítnou do úvahy soudu ve vztahu k posouzení důvodnosti návrhu." Podepsaný soud pak dále v uvedeném směru odkazuje i na rozhodnutí Ústavního soud z 1. 9. 2016, II. ÚS 1847/16 a zde uvedenou tezi, že: „ Jakkoliv je však dokazování při posuzování nezbytnosti nařízení předběžného opatření omezené, nic to nemění na skutečnosti, že je právem žalovaného vyplývajícím z čl. 38 odst. 2 Listiny, aby se vyjádřil ke skutečnostem uváděným druhou stranou, čemuž odpovídá i povinnost soudů poskytnout žalovanému prostor k přednesení jeho námitek a argumentů. Právo vyjádřit se k prováděným důkazům dle čl. 38 odst. 2 Listiny totiž negarantuje pouze možnost představení svého stanoviska k provedeným důkazům, ale obecně ke všem skutečnostem, tvrzením a úvahám, které jsou předneseny soudu. Takto jde o esenciální právo na slyšení argumentů každé strany a o zajištění příležitosti ovlivnit svými argumenty úvahu soudu, a to též u dílčích částí soudního řízení (k tomu srov. např. H. Baňouch in E. Wagnerová a kol. Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 797).“
  10. Družstvo na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagovalo.
  11. Soud má za to, že potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků byla v daném případě prokázána. Z (prostého) zápisu ze Shromáždění delegátů družstva konaného dne 30. 12. 2021 se podává, že na tomto byly mimo jiné schváleny „Navržené úpravy stanov družstva 2021 s platností od 30. 12. 2021“. Tyto schválené stanovy mimo jiné mění podstatným způsobem úpravu obvodů pro volbu delegátů či úpravu povahy „nebydlících“ členů družstva. Navrhovatel tedy osvědčil konání shromáždění, schválení (mimo jiné) usnesení o přijetí uvedených (upravených) stanov, dále bylo osvědčeno, že tak bylo učiněno v nepřítomnosti notáře. Navrhovatel také osvědčil plánované konání následného shromáždění delegátů dne 3. 3. 2022 a následné konání nových voleb delegátů dle napadených stanov. Předloženými listinami je tak osvědčeno, že družstvo jedná a činí právní úkony na podkladě stanov, které nebyly přijaty v souladu s právní úpravou (§ 659 ost. 2 písm. a) zákona č. 90/2012 o obchodních společnostech a družstvech). Potřeba zatímní úpravy poměrů je tak prokázána a je na místě, neboť byl osvědčen navrhovatelem tvrzený postup družstva a nepříznivý stav z něj vyplývající.
  12. Soud tedy na základě uvedených důvodů dospěl k závěru, že byly osvědčeny skutečnosti rozhodné pro nařízení navrhovaného předběžného opatření.

Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného do 15 dnů od jeho doručení.

Ústí nad Labem 11. března 2022

JUDr. Andrea Esterková v. r. soudkyně

Zpět

Jaký je rozdíl mezi bytem družstevním a bytem v osobním vlastnictví?

Zpět na seznam článků

Ze zpravodaje SBDK - 3/2023

Je nějaký rozdíl mezi družstevním bytem, v němž bydlím, a bytem, který je v mém osobním vlastnictví?

M. B., Most

Problematika rozdílů mezi bydlením v tzv. družstevním bytě a bytě v osobním vlastnictví je často dotazovaným problémem a proto jsem rád, že mohu alespoň stručně shrnout praktické rozdíly mezi vlastnictvím bytu a vlastnictvím družstevního podílu spojeného s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. V každodenním životě samozřejmě tyto rozdíly až tak nevnímáme, ale při jakémkoli nakládání s prostorem, ve kterém bydlíme, se potkáme s poměrně výraznými rozdíly.

Shrnuji tedy rozdíly mezi družstevním bytem a bytem v osobním vlastnictví. Zaměřím se zejména na rozdíly v zápisech ve veřejném seznamu, samotné oprávnění nakládat s tímto prostorem, jakož i převod práv k užívání prostoru, ve kterém bydlíme.

Prvním rozdílem je to, kdo daný byt vlastní. Informaci o tom, kdo je vlastníkem jakékoli nemovitosti v České republice totiž můžeme zjistit z veřejně přístupného nahlížení do katastru nemovitostí na webové adrese: https://nahlizenidokn.cuzk.cz/.

V případě družstevního bytu, jak je tento pojem standardně v tuzemsku užíván, platí, že je ve vlastnictví anebo alespoň ve spoluvlastnictví bytového družstva. V katastru nemovitostí tedy zpravidla nalezneme jako vlastníka zapsané bytové družstvo. Naproti tomu v případě tzv. osobního vlastnictví bytu je v katastru nemovitostí u konkrétní bytové jednotky zapsaná ta osoba, která je jeho vlastníkem a bytové družstvo by do tohoto vlastnického práva při běžném užívání nemělo zasahovat. Dozvědět se, kdo skutečně užívá ten daný byt, je tak mnohem jednodušší v případě osobního vlastnictví, kdy tuto informaci zjistíme z katastru nemovitostí (není-li byt dále pronajímán). U družstevního bytu bychom se museli obrátit na bytové družstvo, které to, kdo byt užívá, zjistí ze seznamu svých členů. Tyto seznamy však nejsou veřejně přístupné.

Navážu-li na výše uvedené rozdíly v tom, kdo je vlastníkem prostoru, ve kterém bydlíme, tak se dále zaměřím na právní titul, na základě kterého můžeme prostor užívat k bydlení. Pokud byt vlastníme, lze zjednodušeně říci, že již nic dalšího nepotřebujeme a tento můžeme řádně užívat, bydlet v něm, nebo jej někomu pronajmout. Jsme totiž vlastníky této hmotné nemovité věci a do našeho vlastnictví by nám neměl nikdo nepřiměřeně zasahovat. V případě družstevního podílu jsme vlastníky této nehmotné movité věci, s jejímž vlastnictvím může být spojeno právo na uzavření smlouvy o nájmu s bytovým družstvem, které je vlastníkem bytu. Pokud tedy bydlíme v družstevním bytě, právo k jeho užívání vyplývá z uzavřené smlouvy o nájmu.

S rozdíly uvedenými v předchozím odstavci je pak také spojeno omezení týkající se přenechání bytu třetí osobě. U osobního vlastnictví se nikoho ptát nemusíme a můžeme s třetí osobou uzavřít smlouvu o nájmu. Pokud ale chceme přenechat do výhradního užívání třetí osobě byt družstevní, budeme zpravidla potřebovat souhlas bytového družstva, neboť se jedná nikoli o nájem (v tom již bydlíme my), ale až o podnájem.

U rozdílů v nakládání s bytem družstevním a s bytem v osobním vlastnictví ještě chvíli zůstanu a popíši specifika převodů jednotlivých práv. Vlastnické právo k bytu v osobním vlastnictví se standardně převádí na základě kupní smlouvy. Tato se pak předkládá katastrálnímu úřadu, který provede zápis změny vlastníka v katastru nemovitostí. Účinky takového převodu nastávají ke dni dojití návrhu na vklad tohoto práva do katastru nemovitostí katastrálnímu úřadu. K převodu družstevního podílu ale dochází na základě smlouvy o převodu podílu uzavřené mezi převodcem (původním členem) a nabyvatelem (novým členem), přičemž zpravidla tento převod nabývá účinnosti dnem doručení bytovému družstvu, které je vlastníkem bytu, na jehož nájem má nový člen z titulu vlastnictví družstevního podílu nárok.

Poměrně citelným rozdílem, který se může objevit zejména při převodu družstevního podílu, jsou omezení, kdo může být členem bytového družstva, která mohou určit stanovy. Při osobním vlastnictví taková omezení nejsou a byt lze převádět neomezeně. Bytové družstvo však může omezit ve prospěch svých členů, kdo může být jeho členem a tedy také nájemcem družstevního bytu. Lze tak třeba vyloučit možnost právnické osoby být členem družstva. Rovněž lze, až na výjimky, vyloučit spoluvlastnictví družstevního podílu anebo určit, že členem nemůže být cizinec bez trvalého pobytu v České republice. Dle mého názoru ale určování omezení má své meze a nesmí být nepřiměřeně diskriminační. V návaznosti na uvedené proto nedoporučuji podmínit členství v družstvu výhradně českým občanstvím, ale umožnit členství také cizincům, kteří mají v České republice povolen trvalý pobyt, neboť to dokládá jejich skutečný zájem dlouhodobě se zdržovat v tuzemsku shodně jako čeští občané. V opačném případě by vyloučení cizinců s trvalým pobytem v České republice mohlo být vnímáno jako již nepřiměřeně diskriminační a jeho aplikace v praxi ohrožena.

Závěrem tedy shrnuji hlavní rozdíly mezi osobním vlastnictvím bytu a vlastnictvím družstevního podílu, se kterým je spojeno právo na uzavření smlouvy o nájmu. Prvním rozdílem je skutečnost, že v prvním případě vlastníme přímo nemovitou věc, což se zapisuje do veřejně přístupného katastru nemovitostí, kdežto ve druhém případě vlastníme družstevní podíl, který je nehmotnou movitou věcí a evidence členů vedená bytovým družstvem je neveřejná. Byt v osobním vlastnictví pak užíváme z titulu vlastnictví, kdežto u družstevního bytu se uzavírá smlouva o nájmu. V případě družstevního bytu jsou s tím spojená některá omezení s nakládáním s tímto prostorem, ale na druhou stranu by v přiměřené míře mělo bytové družstvo o byt a společné prostory pečovat a také platit daň z nemovitých věcí, kterou hradí přímo vlastník bytu. Zároveň je rozdílem také to, kdo může daný prostor užívat, neboť u osobního vlastnictví o tomto rozhodujeme bez omezení my, jako vlastníci, kdežto u družstevních bytů toto může být přiměřeně omezeno ve stanovách. Jak je patrno z výše uvedeného, rozdíly jsou poměrně znatelné, a to zejména v případě nakládání se svým vlastnictvím. V obou případech lze ale nalézt výhody i nevýhody a je pouze na každém z nás, jakým způsobem se rozhodneme bydlet.

Mgr. Pavol ŠIMON
Belšán & Partners,
advokátní kancelář