NÍŽE UVEDENÉ USNESENÍ JE NA STRÁNKÁCH UMÍSTĚNO NA ZÁKLADĚ PŘÍKAZU SOUDU
V TOMTO USNESENÍ UVEDENÉM POD Č. IV.


č. j. 68 Cm 23/2022-165

Usnesení

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl JUDr. Andreou Esterkovou jako samosoudcem v právní věci

navrhovatele:
Bc. Daniel Šimandl, narozený dne 5. 7. 1968
bytem Františka Malíka 994/6, 434 01 Most
zastoupený advokátem Mgr. Janem Pořízkem
sídlem Kováků 554/24, 150 00 Praha 5

za účasti:
Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257
sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most

o určení neplatnosti shromáždění delegátů, o návrhu na nařízení předběžného opatření takto:

  1. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno zdržet se používání stanov schválených usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021.
  2. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno odstranit stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 z internetových stránek www.sbdkrusnohor.cz.
  3. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno zdržet se šíření informací, že stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 byly schváleny, byly přijaty, jsou platné nebo jsou účinné.
  4. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se ídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno umístit toto usnesení na úvodní stranu internetových stránek www.sbdkrusnohor.cz.

Odůvodnění:

  1. Navrhovatel, coby člen družstva Stavební bytové družstvo Krušnohor (dále jen družstvo) se návrhem doručeným podepsanému soudu dne 16. 2. 2022 domáhal vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva konaného dne 30. 12. 2021. Svůj návrh odůvodnil tím, že shromáždění nebylo řádně svoláno, dle navrhovatele bylo svoláno v naprostém utajení. Z důvodu svého zájmu o práci v představenstvu oznámil dne 27. 12. 2021 svou kandidaturu do představenstva prostřednictvím datové schránky, na shromáždění však pozván nebyl. Družstvo tak porušilo právo navrhovatele – právo být volen. Zároveň navrhovatel poukázal na skutečnost, že na shromáždění bylo pozváno málo delegátů a dle jeho názoru tak bylo neusnášeníschopné.
  2. Následným podáním doručeným soudu dne 28. 2. 2022 navrhovatel navrhl vydání předběžného opatření popsaného ve výrokové části tohoto usnesení. Navrhovatel uvedl, resp. doplnil svá tvrzení uvedená v návrhu ve věci samé o tvrzení, že jedním z usnesení přijatých na shromáždění dne 30. 12. 2021 měly být schváleny zcela nové stanovy družstva, které navrhovatel označuje za nicotné s tím, že tyto stanovy navíc k 28. 2. 2022 pozbyly právní účinky. Zakladatelským právním jednáním družstva proto jsou a nikdy jím nepřestaly být předchozí stanovy z roku 2018. Navrhovatel uvedl, že v místnosti, kde se konalo shromáždění, nebyl přítomen notář, který by usnesení shormáždění delegátů o návrhu (nicotných) stanov osvědčil. Dne 28. 2. 2022 uplynulo 60 dnů od hlasování shromáždění delegátů o přijetí stanov. Protože do uvedeného dne nebyl a nemohl být sepsán notářský zápis osvědčující toto usnesení, stanovy pozbyly 28. 2. 2022 ve smyslu § 45 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále jen ZOK) právních účinků. Navrhovatel dále uvedl, že dne 3. 3. 2022 by se mělo konat další jednání shromáždění delegátů. To má na programu přijetí volebního řádu pro volby členů představenstva a kontrolní komise a volebního řádu pro volby delegátů shromáždění delegátů, ten však odporuje účinným stanovám z roku 2018 především účelovým vytvořením volebních obvodů. Ve dnech 4. 3. 2022 - 3. 5. 2022 by se pak měl konat volby delegátů družstva. Pokud však bude družstvo používat (nicotné) stanovy, ať při konání voleb delegátů, nebo i v jiných případech, hrozí mu i jeho členům jasná újma.
  3. Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.
  4. Jistota 10 000 Kč (postačující k zajištění náhrady možné újmy) byla v den podání návrhu u podepsaného soudu složena, takže důvod pro odmítnutí návrhu podle § 75b odst. 2 o.s.ř. nebyl dán.
  5. Podle § 76 odst. 1 o.s.ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (písm. d)) či aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel (písm. e)).
  6. Není-li návrh odmítnut z důvodu uvedeného v ustanovení § 75a nebo § 75b odst. 2 o.s.ř., předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (§ 75c odst. 1 o.s.ř.).
  7. Předběžné opatření je procesním prostředkem pro mimořádný zásah do práv a postavení účastníka. Před jeho případným nařízením musí být proto alespoň osvědčeny potřebné skutkové okolnosti, především tedy existence práva na straně žalobkyně nebo právního vztahu mezi účastníky řízení, naléhavost potřeby k zatímní úpravě. Přitom v rámci řízení o vydání předběžného opatření nelze posuzovat právní základ věci a předjímat rozhodnutí ve věci samé a tedy učinit závěr o hmotných právech a povinnostech účastníků.
  8. V daném případě podal navrhovatel návrh na nařízení předběžného opatření, neboť má za to, že je třeba zatímně upravit poměry mezi účastníky s tím, že je nutné zabránit aplikaci (nicotných) stanov ohrožujících jak práva navrhovatele, tak dalších členů družstva i družstva samotného s důrazem na skutečnost, že ve dnech 4. 3. 2022 - 3. 5. 2022 se mají konat volby delegátů družstva. Pokud by pak při těchto nebo i v jiných případech družstvo užívalo (nicotné) stanovy, hrozí družstvu i jeho členům jasná újma.
  9. Podepsaný soud dospěl k závěru, že je v daném případě s ohledem na znění navrhovaného předběžného opatření, jehož důsledky by se vztahovaly na značné množství osob (členů družstva) i chod družstva samotného, potřebné seznámit družstvo s navrhovaným předběžným opatřením. O uvedeném soud vyrozuměl navrhovatele a zároveň vyzval družstvo, aby se ve stanovené lhůtě k tomuto návrhu vyjádřilo a předložilo soudu notářský zápis osvědčující průběh napadeného shromáždění. Odkázal přitom na rozhodnutí Ústavního soudu, konkrétně nález Pl. ÚS16/09, který v bodu 23 uvedl, že "má-li být předběžným opatřením uložena povinnost, musí mít účastníci řízení možnost ve srovnatelném rozsahu uplatnit před soudem svá tvrzení i námitky ve vztahu k předmětnému návrhu, které se relevantním způsobem promítnou do úvahy soudu ve vztahu k posouzení důvodnosti návrhu." Podepsaný soud pak dále v uvedeném směru odkazuje i na rozhodnutí Ústavního soud z 1. 9. 2016, II. ÚS 1847/16 a zde uvedenou tezi, že: „ Jakkoliv je však dokazování při posuzování nezbytnosti nařízení předběžného opatření omezené, nic to nemění na skutečnosti, že je právem žalovaného vyplývajícím z čl. 38 odst. 2 Listiny, aby se vyjádřil ke skutečnostem uváděným druhou stranou, čemuž odpovídá i povinnost soudů poskytnout žalovanému prostor k přednesení jeho námitek a argumentů. Právo vyjádřit se k prováděným důkazům dle čl. 38 odst. 2 Listiny totiž negarantuje pouze možnost představení svého stanoviska k provedeným důkazům, ale obecně ke všem skutečnostem, tvrzením a úvahám, které jsou předneseny soudu. Takto jde o esenciální právo na slyšení argumentů každé strany a o zajištění příležitosti ovlivnit svými argumenty úvahu soudu, a to též u dílčích částí soudního řízení (k tomu srov. např. H. Baňouch in E. Wagnerová a kol. Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 797).“
  10. Družstvo na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagovalo.
  11. Soud má za to, že potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků byla v daném případě prokázána. Z (prostého) zápisu ze Shromáždění delegátů družstva konaného dne 30. 12. 2021 se podává, že na tomto byly mimo jiné schváleny „Navržené úpravy stanov družstva 2021 s platností od 30. 12. 2021“. Tyto schválené stanovy mimo jiné mění podstatným způsobem úpravu obvodů pro volbu delegátů či úpravu povahy „nebydlících“ členů družstva. Navrhovatel tedy osvědčil konání shromáždění, schválení (mimo jiné) usnesení o přijetí uvedených (upravených) stanov, dále bylo osvědčeno, že tak bylo učiněno v nepřítomnosti notáře. Navrhovatel také osvědčil plánované konání následného shromáždění delegátů dne 3. 3. 2022 a následné konání nových voleb delegátů dle napadených stanov. Předloženými listinami je tak osvědčeno, že družstvo jedná a činí právní úkony na podkladě stanov, které nebyly přijaty v souladu s právní úpravou (§ 659 ost. 2 písm. a) zákona č. 90/2012 o obchodních společnostech a družstvech). Potřeba zatímní úpravy poměrů je tak prokázána a je na místě, neboť byl osvědčen navrhovatelem tvrzený postup družstva a nepříznivý stav z něj vyplývající.
  12. Soud tedy na základě uvedených důvodů dospěl k závěru, že byly osvědčeny skutečnosti rozhodné pro nařízení navrhovaného předběžného opatření.

Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného do 15 dnů od jeho doručení.

Ústí nad Labem 11. března 2022

JUDr. Andrea Esterková v. r. soudkyně

Zpět

Jak řešit problémy spojené s erotickými službami v domě?

Zpět na seznam článků

Ze zpravodaje SBDK - 12/2022

Bydlíme v domě společenství vlastníků jednotek (SVJ). Jeden z vlastníků se ale k nám ostatním bydlícím nezachoval dobře. Svůj byt o velikosti 2+1 pronajal ženě, o níž již předem šla zvěst, že před časem poskytovala sexuální služby v jednom z erotických podniků v Dubí. Ve své činnosti pokračuje i v našem domě. Svědčí o tom skutečnost, že z pronajatého bytu je slyšet v době denní i noční různé zvuky spojené s postelovými radovánkami. Těch si dost všímají děti. Po domě se navíc pohybují nám neznámí muži, kteří hledají byt poskytovatelky uvedených služeb. Jednání nájemkyně je nám nepříjemné. Můžeme se proti němu nějak bránit?

M. Ch. , Litvínov

Z položeného dotazu vyplývá, že vlastníky v domě obtěžuje chování nájemkyně, která byt užívá na základě smlouvy o nájmu bytu uzavřené s vlastníkem daného bytu, jakožto pronajímatelem. V této souvislosti konstatuji, že byt je užíván na základě právního poměru vzniklého mezi nájemkyní a vlastníkem bytu a v obecné rovině by ostatní vlastnící neměli zasahovat do jejího obsahu, nevybočuje-li z mezí zákona. Obtěžující jednání nájemkyně by tedy měl primárně řešit pronajímatel, tudíž Ize doporučit na problém nejdříve upozomit pronajímatele. Dále tedy nastíním možný postup řešení situace, jakož i upozorním na možná úskalí této problematiky.

Ačkoli chápu, že popisovaná situace může být pro sousedy nepříjemná a tuto chtějí aktivně řešit, může ji mírně komplikovat skutečnost, že prostituci jako takovou ve výčtu mravnostních trestných činů nenalezneme. Ze soukromoprávního pohledu pak občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) podnikání v bytě nezakazuje, avšak na druhou stranu právní řád neobsáhuje právní předpisy zabývající se placenými sexuálními službami, které by za podnikání byly označeny.

Z pohledu právní úpravy však lze na danou situaci aplikovat ustanovení § 1013 občanského zákoniku, podle kterého se vlastník bytu musí zdržet všeho, co ostatní sousedy obtěžuje nad míru přiměřenou místním poměrům, což právní řád označuje jako imise. Pod pojem imise přitom lze podle citovaného ustanovení podřadit zejména odpad, vodu, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a další. Hlasité vzdechy a další zvuky spojené s postelovými radovánkami pak za imise lze považovat, a to za předpokladu, že je tyto slyšet v míře nepřiměřené místním poměrům. Dle popisu situace se přitom domnívám, že popisovaný hluk a další zvuky mohou být v obdobných případech „slyšeny" v nepřiměřené míře a navíc mohou nepříznivě ovlivňovat mravní výchovu mládeže.

Jelikož by měl být problém řešen primárně pronajímatelem, který podle § 2256 odst. 1 občanského zákoníku udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání, doporučujeme sousedům anebo přímo samotnému společenství vlastníků v domě, kontaktovat pronajímatele a upozornit jej na chovám nájemkyně s žádostí o vyřešení. Nájemce má totiž podle § 2256 odst. 2 občanského zákoníku současně povinnost dodržovat pravidla pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů. Neuposlechne-li nájemkyně ani výzvu pronajímatele, může pronajímatel uvažovat o výpovědi z nájmu bytu s tříměsíční výpovědní dobou dle podmínek § 2288 občanského zákoníku. Potažmo by pak bylo možné rovněž uvažovat o aplikaci § 2291 občanského zákoníku a výpovědí nájmu bez výpovědní doby.

V soukromoprávní rovině se pak sousedům rovněž nabízí využít postup podle § 1042 občanského zákoníku, dle kterého lze podat pro ti vlastníkovi bytu tzv. negatorní žalobu. Touto žalobou se lze domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem zasahuje do vlastnického práva třetí osoby. Záleží však na okolnostech konkrétního případu a posouzení míry zásahu do práv sousedů, jestli soud uloží pronajímateli zjednat nápravu a shledá žalobu za oprávněnou či nikoli. Podání negatorní žaloby bych ale považoval za krajní prostředek řešení situace a vždy bych doporučoval pokusit se vyřešit situaci smírnou cestou a v klidu se s vlastníkem bytu na řešení domluvit nebo se osobně obrátit na nájemkyni a požádat ji o upuštění od jejího obtěžujícího chování.

Pokud bychom se na situaci podívali pohledem veřejného práva, uvedu pouze krátce, jak by mohla být kvalifikována. Pokud by zvuky postelových radovánek rušily noční klid (standardně mezi 22. a 6. hodinou), nelze vyloučit, že by toto jednání bylo posouzeno jako rušení nočního klidu, za který lze uložit například pokutu.

Z pohledu trestního práva, které by ale mělo být vždy aplikováno k ochraně práv tehdy, až pokud se právní prostředky jiných právních odvětví ukážou jako nepostačující, pak odkazuji na úvod, kde je konstatováno, že prostituce jako taková není jako trestný čin označena a trestněprávní rovina tohoto jednání je nepravděpodobná. Obecně ale může být prostituce posouzena jako trestný čin, pokud je provozována v blízkosti školy, školského nebo jiného obdobného zařízení, kdy bližší popis obsahuje § 190 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.). S provozováním prostituce je pak spjat také trestný čin kuplířství dle § 189 trestního zákoníku, který ale primárně postihuje třetí osoby, které, řečeno zjednodušeně, někoho k prostituci „přivedly" nebo z jejího provozování jiným kořistí.

Závěrem tedy shrnuji, že v těchto choulostivých situacích doporučuji vždy se nejdříve pokusit vyřešit věc neformálně oslovením nájemkyně a v případě, že se výsledek nedostaví, lze se obrátit přímo na pronajímatele a vlastníka bytu v jedné osobě. Pokud by vlastník věc odmítl jakkoli řešit, je na místě odeslat pronajímateli již formálnější písemnou výzvu odeslanou doporučeně, kde doporučuji problém formulovat obecněji, jako třeba, že je v domě způsobován nájemkyni hluk v podobě vzdechů, které ruší sousedy, mají špatný vliv na děti a zároveň se ve společných prostorách nepřiměřeně potulují neznámé osoby. Problém lze komunikovat a pokusit se jej vyřešit rovněž přímo na shromáždění vlastníků v domě. Nepřinese-li snaha věc vyřešit smírně kýženého výsledku, lze v obecné rovině uvažovat o nahlášení chování nájemkyně na policii, neboť by se zejména v noci mohlo jednat o rušení nočního klidu, tj. může být chování nájemkyně posouzeno například jako přestupek. Sousedé mají možnost obrátit se také na soud, který jim může poskytnout ochranu na základě tzv. negatorní žaloby, jejímž prostřednictvím se budou domáhat ochrany před neoprávněným zásahem do jejich vlastních práv nebo jiným rušením těchto práv, kdy soud svým rozhodnutím může, zjednodušeně řečeno, toto rušení zakázat nebo uložit, aby se někdo „rušivého" jednání zdržel.

Mgr. Pavol ŠIMON
Belsán & Partners,
advokátní kancelář