Institut věcného břemene užívání
Ze zpravodaje SBDK - 7/2023
Vzhledem k mému věku se začínám zajímat o převod nemovitosti na jinou osobu. V této souvislosti jsem se dozvěděl, že v rámci smlouvy mohu uplatnit věcné břemeno. Můžete vysvětlit o co konkrétně jde a jaké možnosti poskytuje?
M. Š., Meziboří
V souvislosti s převodem nemovitosti prostřednictvím kupní či darovací smlouvy bývá často zřizováno věcné břemeno užívání. Tento institut opravňuje určitou osobu užívat cizí věc pro vlastní potřebu a je tak využíván především v případě prodeje či darování nemovitosti mezi rodiči a dětmi.
Věcná břemena neboli služebnosti lze dělit na pozemkové a osobní.
Pozemkové služebnosti, jak již samotný název napovídá, jsou zřízeny ve prospěch určitého pozemku a oprávněným z této služebnosti se stává jakýkoli vlastník tohoto pozemku. Jedná se například o služebnost inženýrské sítě, opory cizí stavby či okapu. Naopak služebnosti osobní jsou zřízeny ve prospěch určité osoby.
Institut věcného břemene užívání je upraven v § 1283 a násl. občanského zákoníku. Jak již bylo uvedeno výše, hlavním účelem věcného břemene je umožnit užívání cizí věci ve prospěch určité osoby. Vlastníkovi této věci tak vzniká povinnost nebránit užívání věci osobou, která je k tomuto na základě věcného břemene oprávněna. Věcné břemeno může být zřízeno za úplatu i bezúplatně.
Výše popsané lze přiblížit na příkladu otce, který si přeje, aby po jeho smrti nemovitost připadla jeho dceři. Otec a dcera se chtějí vyhnout zdlouhavému dědickému řízení, a proto spolu uzavřou darovací smlouvu. Jelikož však otec chce nadále v nemovitosti bydlet, bude součástí této smlouvy věcné břemeno užívání zřízené ve prospěch otce, které bude spočívat v právu otce užívat darovanou nemovitost, a to na dobu jeho života. Otec tak bude moci v nemovitosti v klidu dožít i přesto, že vlastníkem bude jeho dcera.
V neprospěch tohoto věcného břemene může sloužit případný pokles hodnoty nemovitosti a problémy s poskytnutím hypotečního úvěru v případě použití nemovitosti jako zástavy. Naopak nepochybnou výhodou věcného břemene užívání je skutečnost, že v případě prodeje zatížené nemovitosti a změny jejího vlastníka nedojde k zániku věcného břemene a oprávněný bude moci nemovitost nadále užívat. Věcné břemeno užívání je však potřeba nechat zapsat do katastru nemovitostí, jelikož nezapsané nemá v případě prodeje vůči třetím osobám žádné účinky.
Zřízení této služebnosti lze navíc spojit se zákazem zcizení a zatížení. V takovém případě nebude vlastník moci nemovitost využít jako zástavu, ani ji převést na jinou osobu, aniž by k tomu měl souhlas oprávněné osoby.
Mgr. Kristýna BAUEROVÁ
Belšán & Partners,
advokátní kancelář