Zpět na seznam článků
Ze zpravodaje SBDK - 10/2022
Jaké mohu očekávat právní důsledky za neuhrazení nedoplatku za topnou sezonu?
S ohledem na povahu položeného dotazu a problematiku, ke které se vztahuje, považuji za vhodné úvodem krátce shrnout situace, které v souvislosti s vyúčtováním záloh na plnění poskytována v souvislosti s užíváním bytu nebo nebytového prostoru (dále jen „zálohy“) můžou nastat.
Celkem může dojít ke třem situacím, přičemž první a pro obě strany nejpřijatelnější je shoda uhrazených záloh s reálnou spotřebou, kdy není nutné ničeho vracet ani doplácet. Dále může dojít ke vzniku přeplatku, kdy se část uhrazených záloh, která převyšuje reálnou spotřebu, bude vracet. Třetí situací je pak dotazovaný vznik nedoplatku, kdy bylo v rámci záloh uhrazeno méně, než bylo reálně spotřebováno.
Z uvedeného tedy vyplývá, že nastavení výše záloh může výrazně ovlivnit finální podobu vyúčtování, přičemž správným nastavením výše záloh lze předcházet také povinnosti hradit po provedeném vyúčtování nedoplatek. Ani správné nastavení výše záloh však nezaručuje, že nevznikne nájemci povinnost k úhradě nedoplatku. Dalším aspektem, v jehož důsledku může vzniknout nedoplatek, je totiž samotné chování nájemce. Pouze nájemce, resp. uživatel bytu, má přímý vliv na spotřebu energií v bytě a při nehospodárném nakládání s jejich spotřebou nemusí vzniku nedoplatku zabránit ani správné nastavení záloh. V neposlední řádě může mít na vznik nedoplatku vliv také růst cen energií, který je v dnešní době bohužel alarmující.
Pokud se týká samotné úhrady záloh, tato probíhá zpravidla vždy jednou měsíčně a souhrnné vyúčtování topného období a uhrazených záloh je v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů, prováděno ve stanoveném termínu vždy po uplynutí zúčtovacího období, kterým je zpravidla uplynuvší kalendářní rok. Právě z provedeného vyúčtování se nájemce dozví, jestli ve srovnání s tím co spotřeboval, uhradil v zálohách dostatek peněz, a tedy jestli ještě musí něco doplatit. V případě vzniku nedoplatku přitom platí, že je až na výjimky nájemce povinen tento nedoplatek uhradit nejpozději do 31. července příslušného roku.
V návaznosti na výše uvedené tedy shrnuji, že v případě vzniku nedoplatku za relevantní topné období vznikne družstvu vůči nájemci pohledávka, tj. nájemci vůči družstvu dluh, který je nutné uhradit do data splatnosti, tj. zpravidla do 31. července příslušného roku. Avšak nastane-li zároveň situace, že nájemci na jiných službách naopak vznikl přeplatek, může tento přeplatek družstvo započíst proti nedoplatku za topné období. Provedením takového zápočtu se samozřejmě může výše nedoplatku snížit, ale automaticky to ještě neznamená, že zanikne povinnost uhradit jeho zbývající část nebo jeho příslušenství, které mohlo vzniknout v důsledku prodlení s jeho úhradou.
Neuhrazení nedoplatku řádně a včas tedy znamená, že k částce, resp. dluhu nájemce vůči družstvu, přirůstá další související povinnost nájemce, a to úhrada příslušenství tohoto nedoplatku, které nepřetržitě od prvního dne prodlení s úhradou přirůstá až do dne zaplacení. Prvním důsledkem neuhrazení, resp. prodlení s úhradou nedoplatku, je tedy povinnost nájemce zaplatit družstvu poplatek za prodlení s úhradou, jehož výše může být stanovena právním předpisem nebo jiným způsobem. S účinností od 1. ledna 2014 se stanovení výše zákonných úroků z prodlení řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ze dne 16. října 2013. Není však vyloučeno, že byla výše úroků z prodlení stanovena odlišně od zákona, a to například stanovami družstva. V této souvislosti pak upozorňuji na to, že dle stanov Stavebního bytového družstva Krušnohor ze dne 1. ledna 2018 by v posuzované situaci činila výše úroků z prodlení 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení.
K možnému postupu družstva vůči osobě, která je v prodlení s úhradou nedoplatku uvádím, že se družstvo zpravidla snaží věc vyřešit mimosoudně a dlužníka vyzve k provedení dobrovolné úhrady nedoplatku, přičemž však za tuto upomínku nebo předžalobní výzvu může být účtován poplatek. V případě, že nedojde k úhradě nedoplatku ani po projevené snaze družstva o mimosoudní vyřešení věci, má družstvo možnost vymáhat tuto svou pohledávku soudní cestou. Bude-li družstvo ve sporu úspěšné, tj. dlužník spor prohraje, může mu navíc soud uložit povinnost nahradit družstvu náklady tohoto soudního řízení.
Pokud tedy nájemce dobrovolně neuhradí nedoplatek, který vyplynul z vyúčtování, a za účelem vymožení této úhrady družstvo svou pohledávku uplatní žalobou u soudu, může dojít k výraznému navýšení částky, kterou bude nutné družstvu uhradit, a to zpravidla o úroky z prodlení a náklady soudního řízení. Tyto další náklady by přitom nájemci vůbec nevznikly, pokud by nedoplatek uhradil řádně a včas.
Za předpokladu, že se ale nájemce i přes pravomocné rozhodnutí soudu rozhodne neuhradit oprávněnou pohledávku družstva s příslušenstvím, lze se splnění této povinnosti nájemce domáhat v rámci exekučního řízení nebo soudního výkonu rozhodnutí. V rámci tohoto řízení přitom může exekutor postihnout majetek, který je ve vlastnictví dlužníka. Navíc bude dlužný nájemce povinen nahradit rovněž náklady tohoto exekučního řízení.
Dalším neblahým důsledkem opětovného závažného porušování členských povinností určených stanovami nebo zákonem i přes výstrahu družstva přitom může být také rozhodnutí o vyloučení z družstva. Důsledkem zániku členství v družstvu vyloučením je přitom také zánik práva na nájem bytu.
Závěrem pak s přihlédnutím k výše uvedenému uvádím, že lze rozhodně doporučit plnit své závazky vůči družstvu, ale také obecně vůči jiným svým věřitelům, řádně a včas. V opačném případě, kdy se nájemce (člen družstva) dostane do prodlení s úhradou nedoplatku za topné období, přidává se k povinnosti uhradit tento nedoplatek také povinnost uhradit úroky z prodlení a další související poplatky. Družstvu pak právní úprava umožňuje vymáhat svou pohledávku s příslušenstvím soudní cestou, tj. podat žalobu. Poté co soud rozhodne, že je dlužník skutečně povinen nedoplatek s příslušenstvím uhradit, může se k tomu připojit také povinnost nahradit družstvu náklady tohoto soudního řízení. Jestliže ani poté dlužník svou povinnost nesplní, má družstvo možnost domáhat se úhrady v rámci exekuce. Nelze přitom vyloučit, že po připočtení nákladů řízení a příslušenství, které ve finále společně s nedoplatkem musí nájemce (dlužník) uhradit, může činit i víc než dvojnásobek původní výše nedoplatku. Dalším právním důsledkem pak může být také rozhodnutí o vyloučení z družstva a s tím související zánik práva na nájem bytu.
Mgr. Pavol ŠIMON
Advokátní kancelář
Belšán & Partners
