NÍŽE UVEDENÉ USNESENÍ JE NA STRÁNKÁCH UMÍSTĚNO NA ZÁKLADĚ PŘÍKAZU SOUDU
V TOMTO USNESENÍ UVEDENÉM POD Č. IV.

č. j. 68 Cm 23/2022-165

Usnesení

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl JUDr. Andreou Esterkovou jako samosoudcem v právní věci

navrhovatele:
Bc. Daniel Šimandl, narozený dne 5. 7. 1968
bytem Františka Malíka 994/6, 434 01 Most
zastoupený advokátem Mgr. Janem Pořízkem
sídlem Kováků 554/24, 150 00 Praha 5

za účasti:
Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257
sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most

o určení neplatnosti shromáždění delegátů, o návrhu na nařízení předběžného opatření takto:

  1. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno zdržet se používání stanov schválených usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021.
  2. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno odstranit stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 z internetových stránek www.sbdkrusnohor.cz.
  3. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se sídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno zdržet se šíření informací, že stanovy schválené usnesením shromáždění delegátů ze dne 30. prosince 2021 byly schváleny, byly přijaty, jsou platné nebo jsou účinné.
  4. Stavební bytové družstvo Krušnohor, IČO: 00043257, se ídlem Čsl. Armády 1766/84, 434 01 Most, je povinno umístit toto usnesení na úvodní stranu internetových stránek www.sbdkrusnohor.cz.

Odůvodnění:

  1. Navrhovatel, coby člen družstva Stavební bytové družstvo Krušnohor (dále jen družstvo) se návrhem doručeným podepsanému soudu dne 16. 2. 2022 domáhal vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva konaného dne 30. 12. 2021. Svůj návrh odůvodnil tím, že shromáždění nebylo řádně svoláno, dle navrhovatele bylo svoláno v naprostém utajení. Z důvodu svého zájmu o práci v představenstvu oznámil dne 27. 12. 2021 svou kandidaturu do představenstva prostřednictvím datové schránky, na shromáždění však pozván nebyl. Družstvo tak porušilo právo navrhovatele – právo být volen. Zároveň navrhovatel poukázal na skutečnost, že na shromáždění bylo pozváno málo delegátů a dle jeho názoru tak bylo neusnášeníschopné.
  2. Následným podáním doručeným soudu dne 28. 2. 2022 navrhovatel navrhl vydání předběžného opatření popsaného ve výrokové části tohoto usnesení. Navrhovatel uvedl, resp. doplnil svá tvrzení uvedená v návrhu ve věci samé o tvrzení, že jedním z usnesení přijatých na shromáždění dne 30. 12. 2021 měly být schváleny zcela nové stanovy družstva, které navrhovatel označuje za nicotné s tím, že tyto stanovy navíc k 28. 2. 2022 pozbyly právní účinky. Zakladatelským právním jednáním družstva proto jsou a nikdy jím nepřestaly být předchozí stanovy z roku 2018. Navrhovatel uvedl, že v místnosti, kde se konalo shromáždění, nebyl přítomen notář, který by usnesení shormáždění delegátů o návrhu (nicotných) stanov osvědčil. Dne 28. 2. 2022 uplynulo 60 dnů od hlasování shromáždění delegátů o přijetí stanov. Protože do uvedeného dne nebyl a nemohl být sepsán notářský zápis osvědčující toto usnesení, stanovy pozbyly 28. 2. 2022 ve smyslu § 45 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále jen ZOK) právních účinků. Navrhovatel dále uvedl, že dne 3. 3. 2022 by se mělo konat další jednání shromáždění delegátů. To má na programu přijetí volebního řádu pro volby členů představenstva a kontrolní komise a volebního řádu pro volby delegátů shromáždění delegátů, ten však odporuje účinným stanovám z roku 2018 především účelovým vytvořením volebních obvodů. Ve dnech 4. 3. 2022 - 3. 5. 2022 by se pak měl konat volby delegátů družstva. Pokud však bude družstvo používat (nicotné) stanovy, ať při konání voleb delegátů, nebo i v jiných případech, hrozí mu i jeho členům jasná újma.
  3. Podle § 102 odst. 1 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.
  4. Jistota 10 000 Kč (postačující k zajištění náhrady možné újmy) byla v den podání návrhu u podepsaného soudu složena, takže důvod pro odmítnutí návrhu podle § 75b odst. 2 o.s.ř. nebyl dán.
  5. Podle § 76 odst. 1 o.s.ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (písm. d)) či aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel (písm. e)).
  6. Není-li návrh odmítnut z důvodu uvedeného v ustanovení § 75a nebo § 75b odst. 2 o.s.ř., předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (§ 75c odst. 1 o.s.ř.).
  7. Předběžné opatření je procesním prostředkem pro mimořádný zásah do práv a postavení účastníka. Před jeho případným nařízením musí být proto alespoň osvědčeny potřebné skutkové okolnosti, především tedy existence práva na straně žalobkyně nebo právního vztahu mezi účastníky řízení, naléhavost potřeby k zatímní úpravě. Přitom v rámci řízení o vydání předběžného opatření nelze posuzovat právní základ věci a předjímat rozhodnutí ve věci samé a tedy učinit závěr o hmotných právech a povinnostech účastníků.
  8. V daném případě podal navrhovatel návrh na nařízení předběžného opatření, neboť má za to, že je třeba zatímně upravit poměry mezi účastníky s tím, že je nutné zabránit aplikaci (nicotných) stanov ohrožujících jak práva navrhovatele, tak dalších členů družstva i družstva samotného s důrazem na skutečnost, že ve dnech 4. 3. 2022 - 3. 5. 2022 se mají konat volby delegátů družstva. Pokud by pak při těchto nebo i v jiných případech družstvo užívalo (nicotné) stanovy, hrozí družstvu i jeho členům jasná újma.
  9. Podepsaný soud dospěl k závěru, že je v daném případě s ohledem na znění navrhovaného předběžného opatření, jehož důsledky by se vztahovaly na značné množství osob (členů družstva) i chod družstva samotného, potřebné seznámit družstvo s navrhovaným předběžným opatřením. O uvedeném soud vyrozuměl navrhovatele a zároveň vyzval družstvo, aby se ve stanovené lhůtě k tomuto návrhu vyjádřilo a předložilo soudu notářský zápis osvědčující průběh napadeného shromáždění. Odkázal přitom na rozhodnutí Ústavního soudu, konkrétně nález Pl. ÚS16/09, který v bodu 23 uvedl, že "má-li být předběžným opatřením uložena povinnost, musí mít účastníci řízení možnost ve srovnatelném rozsahu uplatnit před soudem svá tvrzení i námitky ve vztahu k předmětnému návrhu, které se relevantním způsobem promítnou do úvahy soudu ve vztahu k posouzení důvodnosti návrhu." Podepsaný soud pak dále v uvedeném směru odkazuje i na rozhodnutí Ústavního soud z 1. 9. 2016, II. ÚS 1847/16 a zde uvedenou tezi, že: „ Jakkoliv je však dokazování při posuzování nezbytnosti nařízení předběžného opatření omezené, nic to nemění na skutečnosti, že je právem žalovaného vyplývajícím z čl. 38 odst. 2 Listiny, aby se vyjádřil ke skutečnostem uváděným druhou stranou, čemuž odpovídá i povinnost soudů poskytnout žalovanému prostor k přednesení jeho námitek a argumentů. Právo vyjádřit se k prováděným důkazům dle čl. 38 odst. 2 Listiny totiž negarantuje pouze možnost představení svého stanoviska k provedeným důkazům, ale obecně ke všem skutečnostem, tvrzením a úvahám, které jsou předneseny soudu. Takto jde o esenciální právo na slyšení argumentů každé strany a o zajištění příležitosti ovlivnit svými argumenty úvahu soudu, a to též u dílčích částí soudního řízení (k tomu srov. např. H. Baňouch in E. Wagnerová a kol. Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 797).“
  10. Družstvo na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagovalo.
  11. Soud má za to, že potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků byla v daném případě prokázána. Z (prostého) zápisu ze Shromáždění delegátů družstva konaného dne 30. 12. 2021 se podává, že na tomto byly mimo jiné schváleny „Navržené úpravy stanov družstva 2021 s platností od 30. 12. 2021“. Tyto schválené stanovy mimo jiné mění podstatným způsobem úpravu obvodů pro volbu delegátů či úpravu povahy „nebydlících“ členů družstva. Navrhovatel tedy osvědčil konání shromáždění, schválení (mimo jiné) usnesení o přijetí uvedených (upravených) stanov, dále bylo osvědčeno, že tak bylo učiněno v nepřítomnosti notáře. Navrhovatel také osvědčil plánované konání následného shromáždění delegátů dne 3. 3. 2022 a následné konání nových voleb delegátů dle napadených stanov. Předloženými listinami je tak osvědčeno, že družstvo jedná a činí právní úkony na podkladě stanov, které nebyly přijaty v souladu s právní úpravou (§ 659 ost. 2 písm. a) zákona č. 90/2012 o obchodních společnostech a družstvech). Potřeba zatímní úpravy poměrů je tak prokázána a je na místě, neboť byl osvědčen navrhovatelem tvrzený postup družstva a nepříznivý stav z něj vyplývající.
  12. Soud tedy na základě uvedených důvodů dospěl k závěru, že byly osvědčeny skutečnosti rozhodné pro nařízení navrhovaného předběžného opatření.

Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného do 15 dnů od jeho doručení.

Ústí nad Labem 11. března 2022

JUDr. Andrea Esterková v. r. soudkyně

Zpět

Důsledky neuhrazení nedoplatku

Zpět na seznam článků

Ze zpravodaje SBDK - 10/2022

Jaké mohu očekávat právní důsledky za neuhrazení nedoplatku za topnou sezonu?

S ohledem na povahu položeného dotazu a problematiku, ke které se vztahuje, považuji za vhodné úvodem krátce shrnout situace, které v souvislosti s vyúčtováním záloh na plnění poskytována v souvislosti s užíváním bytu nebo nebytového prostoru (dále jen „zálohy“) můžou nastat.

Celkem může dojít ke třem situacím, přičemž první a pro obě strany nejpřijatelnější je shoda uhrazených záloh s reálnou spotřebou, kdy není nutné ničeho vracet ani doplácet. Dále může dojít ke vzniku přeplatku, kdy se část uhrazených záloh, která převyšuje reálnou spotřebu, bude vracet. Třetí situací je pak dotazovaný vznik nedoplatku, kdy bylo v rámci záloh uhrazeno méně, než bylo reálně spotřebováno.

Z uvedeného tedy vyplývá, že nastavení výše záloh může výrazně ovlivnit finální podobu vyúčtování, přičemž správným nastavením výše záloh lze předcházet také povinnosti hradit po provedeném vyúčtování nedoplatek. Ani správné nastavení výše záloh však nezaručuje, že nevznikne nájemci povinnost k úhradě nedoplatku. Dalším aspektem, v jehož důsledku může vzniknout nedoplatek, je totiž samotné chování nájemce. Pouze nájemce, resp. uživatel bytu, má přímý vliv na spotřebu energií v bytě a při nehospodárném nakládání s jejich spotřebou nemusí vzniku nedoplatku zabránit ani správné nastavení záloh. V neposlední řádě může mít na vznik nedoplatku vliv také růst cen energií, který je v dnešní době bohužel alarmující.

Pokud se týká samotné úhrady záloh, tato probíhá zpravidla vždy jednou měsíčně a souhrnné vyúčtování topného období a uhrazených záloh je v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů, prováděno ve stanoveném termínu vždy po uplynutí zúčtovacího období, kterým je zpravidla uplynuvší kalendářní rok. Právě z provedeného vyúčtování se nájemce dozví, jestli ve srovnání s tím co spotřeboval, uhradil v zálohách dostatek peněz, a tedy jestli ještě musí něco doplatit. V případě vzniku nedoplatku přitom platí, že je až na výjimky nájemce povinen tento nedoplatek uhradit nejpozději do 31. července příslušného roku.

V návaznosti na výše uvedené tedy shrnuji, že v případě vzniku nedoplatku za relevantní topné období vznikne družstvu vůči nájemci pohledávka, tj. nájemci vůči družstvu dluh, který je nutné uhradit do data splatnosti, tj. zpravidla do 31. července příslušného roku. Avšak nastane-li zároveň situace, že nájemci na jiných službách naopak vznikl přeplatek, může tento přeplatek družstvo započíst proti nedoplatku za topné období. Provedením takového zápočtu se samozřejmě může výše nedoplatku snížit, ale automaticky to ještě neznamená, že zanikne povinnost uhradit jeho zbývající část nebo jeho příslušenství, které mohlo vzniknout v důsledku prodlení s jeho úhradou.

Neuhrazení nedoplatku řádně a včas tedy znamená, že k částce, resp. dluhu nájemce vůči družstvu, přirůstá další související povinnost nájemce, a to úhrada příslušenství tohoto nedoplatku, které nepřetržitě od prvního dne prodlení s úhradou přirůstá až do dne zaplacení. Prvním důsledkem neuhrazení, resp. prodlení s úhradou nedoplatku, je tedy povinnost nájemce zaplatit družstvu poplatek za prodlení s úhradou, jehož výše může být stanovena právním předpisem nebo jiným způsobem. S účinností od 1. ledna 2014 se stanovení výše zákonných úroků z prodlení řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ze dne 16. října 2013. Není však vyloučeno, že byla výše úroků z prodlení stanovena odlišně od zákona, a to například stanovami družstva. V této souvislosti pak upozorňuji na to, že dle stanov Stavebního bytového družstva Krušnohor ze dne 1. ledna 2018 by v posuzované situaci činila výše úroků z prodlení 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení.

K možnému postupu družstva vůči osobě, která je v prodlení s úhradou nedoplatku uvádím, že se družstvo zpravidla snaží věc vyřešit mimosoudně a dlužníka vyzve k provedení dobrovolné úhrady nedoplatku, přičemž však za tuto upomínku nebo předžalobní výzvu může být účtován poplatek. V případě, že nedojde k úhradě nedoplatku ani po projevené snaze družstva o mimosoudní vyřešení věci, má družstvo možnost vymáhat tuto svou pohledávku soudní cestou. Bude-li družstvo ve sporu úspěšné, tj. dlužník spor prohraje, může mu navíc soud uložit povinnost nahradit družstvu náklady tohoto soudního řízení.

Pokud tedy nájemce dobrovolně neuhradí nedoplatek, který vyplynul z vyúčtování, a za účelem vymožení této úhrady družstvo svou pohledávku uplatní žalobou u soudu, může dojít k výraznému navýšení částky, kterou bude nutné družstvu uhradit, a to zpravidla o úroky z prodlení a náklady soudního řízení. Tyto další náklady by přitom nájemci vůbec nevznikly, pokud by nedoplatek uhradil řádně a včas.

Za předpokladu, že se ale nájemce i přes pravomocné rozhodnutí soudu rozhodne neuhradit oprávněnou pohledávku družstva s příslušenstvím, lze se splnění této povinnosti nájemce domáhat v rámci exekučního řízení nebo soudního výkonu rozhodnutí. V rámci tohoto řízení přitom může exekutor postihnout majetek, který je ve vlastnictví dlužníka. Navíc bude dlužný nájemce povinen nahradit rovněž náklady tohoto exekučního řízení.

Dalším neblahým důsledkem opětovného závažného porušování členských povinností určených stanovami nebo zákonem i přes výstrahu družstva přitom může být také rozhodnutí o vyloučení z družstva. Důsledkem zániku členství v družstvu vyloučením je přitom také zánik práva na nájem bytu.

Závěrem pak s přihlédnutím k výše uvedenému uvádím, že lze rozhodně doporučit plnit své závazky vůči družstvu, ale také obecně vůči jiným svým věřitelům, řádně a včas. V opačném případě, kdy se nájemce (člen družstva) dostane do prodlení s úhradou nedoplatku za topné období, přidává se k povinnosti uhradit tento nedoplatek také povinnost uhradit úroky z prodlení a další související poplatky. Družstvu pak právní úprava umožňuje vymáhat svou pohledávku s příslušenstvím soudní cestou, tj. podat žalobu. Poté co soud rozhodne, že je dlužník skutečně povinen nedoplatek s příslušenstvím uhradit, může se k tomu připojit také povinnost nahradit družstvu náklady tohoto soudního řízení. Jestliže ani poté dlužník svou povinnost nesplní, má družstvo možnost domáhat se úhrady v rámci exekuce. Nelze přitom vyloučit, že po připočtení nákladů řízení a příslušenství, které ve finále společně s nedoplatkem musí nájemce (dlužník) uhradit, může činit i víc než dvojnásobek původní výše nedoplatku. Dalším právním důsledkem pak může být také rozhodnutí o vyloučení z družstva a s tím související zánik práva na nájem bytu.

Mgr. Pavol ŠIMON
Advokátní kancelář
Belšán & Partners