Tento článek věnujeme situaci, kdy má vlastník nemovitosti zájem během svého života převéstsvůj majetek (v podobě nemovitosti) například na své potomky, aby tak nemuselo být činěno až následně v dědickém řízení.
Darování nemovitosti je zásadním krokem, který je potřeba řádně promyslet a zároveň lze více než doporučit ponechat si při darování tzv. zadní vrátka a ochránit tak svoji „střechu nad hlavou“ pro případ budoucích neshod s obdarovaným. Harmonické vztahy v rodině se totiž mohou velmi rychle změnit a náprava těchto vztahů naopak často bývá velmi složitá. Mezi způsoby zajištění budoucího doživotního bydlení patří zejména věcné břemeno (služebnost) doživotního užívání nebo výměnek.
Výměnek doživotního bydlení vzniká na základě smlouvy mezi vlastníkem nemovitosti (výměnkářem) a budoucím nabyvatelem nemovitosti (osobou zavázanou). V této smlouvě si pak smluvní strany ujednají, že výměnou za darování (nebo jiný převod) nemovitosti si vlastník pro sebe nebo třetí osobu vymiňuje úkony nebo práva, která slouží k zaopatření výměnkáře po dobu jeho života. Mezi taková vymíněná práva patří zpravidla právo doživotního užívání převáděné nemovitosti, případně také peněžitá nebo naturální plnění.
Smlouva o výměnku ovšem platí pouze mezi smluvními stranami, práva a povinnosti ze smlouvy vyplývající se nedědí, ani nepřecházejí převodem nemovitosti (proto je vhodné sjednat k výměnku také doplňující věcné břemeno doživotního užívání, čtěte dále v textu).
Výhodou výměnku může být zejména to, že oproti věcnému břemenu se v případě výměnku osoba zavázaná, zavazuje též k pomocným úkonům pro bývalého vlastníka nemovitosti (tj. výměnkáře) v případě jeho nemoci, úrazu či jiné nouze. Této povinnosti se lze ovšem vyhnout zajištěním přijetí výměnkáře dozdravotnického zařízení.
Věcným břemenem k užívání nemovitosti dojde k zatížení této nemovitosti ve prospěch například dárce, který si zřízením tohoto věcného břemena zajistí užívání nemovitosti ve svůj prospěch, když toto břemeno působí vůči všem třetím osobám a zapisuje se do katastru nemovitostí. Oproti výměnku tedy přechází služebnost i na každého dalšího nového nabyvatele nemovitosti. Pokud si to mezi sebou smluvní strany sjednají, lze ujednat, že oprávněný má nejen možnost nemovitost užívat, ale i požívat (tedy čerpat z ní plody a užitky).
Lze shrnout, že z výměnku má tedy oprávněný zpravidla více práv než v případě služebnosti. Nicméně věcné břemeno zajištuje větší jistotu oprávněného, a to zejména veřejně dostupným zápisem v katastru nemovitostí a účinky s tímto zápisem spojenými.
Mgr. Marcel KALČEV
Belšán & Partners,
advokátní kancelář, s. r. o.